Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Střešní vikýře

Seriál 100 detailů tradice - 7.díl: Sedlový vikýř

20. 10. 2020

Sedlový vikýř se zvalbenou stříškou a sedlový vikýř běžný


Na obrázku je vikýř klasické konstrukce, přes dvě krokvová pole. Není zde zakresleno plechováni, nicméně alespoň úžlabí by oplechováno být mělo.

vikýř klasické konstrukce, přes dvě krokvová pole


Prsa jsou z hranolů posazených na krokve, vazničky ve směru vodorovném bity vpředu na konstrukci prsou, vzadu jsou lípnuty na krokve. Krokve jsou spojované jenom lípnutím, dole osedlané na vazničkách.

Boky vikýře mají  položenu krytinu taškovou se šupinovým krytím, kaprem je pokryta i plocha střešní. S ohledem na odstraňování bočního lemování je zde provedena klasická úprava se zvednutým koncem latí u boku vikýře. Není to pouze klínek, zde je přibita lať nastojato, na které jsou lípnuty přechodky, přitlučené pouze hřebíkem. Přechodky jsou jednou stranou položeny na laťování, kde jsou říznuty „doztracena". Tašky kryjící plochy střechy jsou položeny až k laťování boku vikýře, kde jsou k nim doříznuty tašky boků vikýře. Provedení tohoto detailu bude jistě pracné. Bude třeba vysazovat mezilehlé latě a kosy krytiny boků vikýře k nim vázat. Pokud by zde bylo bednění, potom by se celá úloha zjednodušila. Ale bok jde tímto způsobem pokrýt také. Na konce krokviček je nabito krycí římsové prkno, které nejenom kryje poslední řezanou vrstvu tašek na boku vikýře, ale tvoří i podporu pro krytinu stříšky vikýře. Poslední pár krokví je osedlán lípnutím na profil položený do střešní roviny.

V praxi se ten profil z fošny, o stejné šíři jako krůvky a tloušťce 40 mm, pokládá až na latě a k nim s hřebíkem. Krycí římsové prkno se dotahuje až k fošně a tam se ukončuje. Zde se také střetnou oba plechy, boční lemování a probíhající plech úžlabní. Normálně se takovéto krátké úžlabí ani nebední. Úžlabní plech se příponkou rovnou přichytí k latím.

sedlový vikýř běžný

Na obrázku je dobře vidět sběžiště krůvků u prvního páru krokví. Valbové krokvičky jsou skutečně lípnutím přichyceny k prvnímu páru. Valbová krokvička je pětiboká, protože latě by velice patně sedly. Tento detail dělá zkušený tesař „z ruky". Spustí si šňůru ze sběžiště na vazničku a podle této šňůry si opíše všechny úkosy. Pokud má sběžiště dobře „sedět" , je kdy lépe si vzít prkno o výšce krokve a celou situaci si namodelovat. Za pozornost stojí krásné široké hřebenáče pokládané na nároží, podložené podélnou latí. Při nákupu celé střechy ve stavebninách musí zákazník takové hřebenáče výslovně požadovat. Pokud to neudělá, dostane běžné patentní hřebenáče , které jsou užší. Potom se může stát, že nedbale uštípané nároží takovýto hřebenáč překryjí. Hřebenáče jsou velmi drahé a cenový rozdíl mezi hřebenáčem užším a širokým není veliký.


Za pozornost stojí obití prsou prknem.


Pokud se vůbec nelemuje a krytina se u boku vikýře takto zvedne, je možné, že prkno bude obití vadit. V tomto případě kryje prkno uštípanou krytinu na boku. Je v podstatě na krytině „ naloženo". Voda poteče po krytině na boku vikýře a vítr ji jistě zažene za prkno obití. Tam se zarazí, promáčí prsa vikýře a promáčí i parapetní partii. Utěsnit tento detail není snadné, oblíbený silikon by zde zřejmě dlouho nefungoval.

V tomto případě by bylo možno doporučit oba nárožní hranoly prsou vikýře a volit maximální dimenze  dřeva, které by vikýř „unesl". Krytinu boků vikýře položit oproti hranolům o cca 50 mm slaběji a při styku krytiny boků a hranolu lemovat. Plech by nemusil být vůbec vidět, jeho stojina by přečnívala krytinu o 20-30 mm.




https://img.grada.cz/_t_/media/sprinx.bookimages/731148_250_0_fit.jpg Zdroj: 100 osvědčených stavebních detailů

Autor: Šefců Ondřej, Štumpa Bohumil


Štítky: Vikýř
Rubriky článků