Zednictví na střechách - 3 díl: Zásady při projektování podkrovních schodišť

Při návrhu chodiště je vhodné dodržovat osvědčené zásady. Počet stupňů by měl být lichý, protože stejnou nohou, kterou se vstupuje na první stupeň, se ze schodiště na posledním stupni také vystupuje. Nejmenší počet stupňů v rameni by měl být tři a nemělo by jich být nikdy více než osmnáct.

Nejúspornější a konstrukčně nejjednodušší je přímočaré rameno.

Jsou-I i ramena dvě, potom pravotočivé schody jsou příjemnější než levotočivé a počet stupňů i jejich výšky a šířky by měly být v obou ramenech stejné. Je-li schodiště křivočaré, měly by stupně na úzkém konci měřit nejméně 13 cm. Dělají-li se v praxi často jen 5 cm, je takové schodiště nepohodlné a nebezpečné. Přechod z širokých stupňů do zkosených nemá být náhlý, ale má se připravovat už v rovné části. Podchodná výška se měří na kružnici opsané kolem hrany stupně a neměla by být menší než 200, výjimečně 180 cm. Dospělý člověk potřebuje průchozí šířku schodiště 60 cm a v rodinných domech by neměla být menší než 90 cm.



Výška zábradlí, které se upevňuje většinou do schodnice shora, je nejméně 90 cm a měří se svisle od přední hrany stupňů k horní hraně madla (držadla). Pokud se musí při návrhu schodiště šetřit půdorysnou plochou, potom se navrhnou úsporná schodiště. Čtyři druhy úsporných schodišť ukazuje obrázek výše.