Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Solární kolektory

Statistika solárních kolektorů

15. 7. 2014

Trh se solárními kolektory v ČR vykazuje trvalý růst již od přelomu tisíciletí. V té době začal Státní program podpory úspor a využití obnovitelných zdrojů energie a později přibyla i podpora z evropských fondů. Nárůst plochy instalací solárních kolektorů průměrně dosahuje 25 % ročně, u dodávky solárních kolektorů na trh (zasklené kolektory) jde o zhruba 40 %. Velkým stimulem, který v období krize evropského trhu se solárními kolektory v letech 2009 až 2010 udržel rostoucí trh v ČR, byl program podpory Zelená úsporám. Oproti ostatním evropským zemím, kde prodeje solárních kolektorů stagnovaly nebo klesaly včetně solárních velmocí jako je Německo nebo Řecko, v České republice dosáhl trh v roce 2010 zatím nejvyššího meziročního nárůstu přes 77 %. V absolutních číslech bylo na český trh tehdy dodáno okolo 90 tisíc m2 zasklených kolektorů. V roce 2011 v období doznívání programu podpory klesl trh podle odhadů na 65000 m2.
Trh se solárními kolektory v České republiceObr.: Trh se solárními kolektory v České republice

Mezi instalovanými solárními kolektory jsou nejčastější ploché atmosferické kolektory, trubkové vakuové kolektory se podílí zhruba 20 až 25% (viz. obr. níže). Podíl koncentračních solárních kolektorů je zanedbatelný.
Celková instalovaná plocha činných solárních soustav v roce 2011 byla okolo 375 tisíc m2, což představuje instalovaný tepelný výkon 263 MW s produkcí tepla 459 TJ. Instalovaná plocha solárních kolektorů se pohybovala okolo 36 m2 / 1000 obyvatel, což představovalo méně než polovinu oproti průměru v EU. Naproti tomu se pro Rakousko uvádí, že bylo instalováno okolo 475 m2 / 1000 obyvatel nebo v Německu 183 m2 / 1000 obyvatel.
Prognózy vývoje produkce tepla ze solárních soustav a reálný vývoj do roku 2010Obr.: Prognózy vývoje produkce tepla ze solárních soustav a reálný vývoj do roku 2010

I přes uvedená optimistická čísla nárůstu plochy kolektorů v ČR činil v roce 2010 podíl solárního tepla na teple z obnovitelných zdrojů pouze okolo 0,7%. Očekávané využití solárního tepla v ČR do roku 2030 je okolo 3% veškerého tepla z OZE. Na obrázku níže jsou zobrazeny předpokládané trendy nárůstu využívání solárního tepla podle dvou odlišných studií. prognóza rozvoje instalací solárních tepelných soustav podle Závěrečné zprávy tzv. Pačesovy komise je okolo 2250 TJ produkovaného tepla, což odpovídá cca 2 miliónům m2 solárních kolektorů. Na druhé straně, Národní akční plán pro OZE z roku 2010 je výrazně střídmější s očekáváním okolo 924 TJ (ekvivalent 850 tis. m2)

Typologie solárních soustav

Pro aktivní využití sluneční energie připadají více či méně v úvahu následující druhy solárních soustav níže rozdělené podle oblasti jejich využití:

  • ohřev bazénové vody;
  • předehřev nebo příprava teplé vody;
  • příprava teplé vody a vytápění (kombinované solární soustavy);
  • soustavy centralizovaného zásobování teplem;
  • solární chlazení, resp. klimatizace;
  • průmyslové aplikace

Solární soustavy pro uvedené aplikace lze rozlišit podle technologických parametrů a principu funkce. Podle velikosti kolektorové plochy lze rozlišit:

  • malé solární soustavy - maloplošné (do 20 m2)
  • střední solární soustavy - středněplošné (od 20 m2 do 200 m2)
  • velké solární soustavy - velkoplošné (od 200 m2)

Velkoplošné solární soustavy nelze projektovat podobným způsobem jako maloplošné soustavy pro rodinné domy. Návrh je vhodné provést s využitím simulačních programů pro zajištění vysoké efektivity. U velkých soustav znamená zvýšení účinnosti řádově o procenta významné úspory. Pro kontrolu přínosů a optimalizaci provozu je u velkých soustav standardem provozní monitoring.


Autor článku: Tomáš Matuška, použitá publikace Solární zařízení v příkladech, nakladatelství GradaGrada, Solární zařízení v příkladech



Rubriky článků