Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Fotomontáž střech

Rekonstrukce podkroví

Nechcete, aby se Vám zateplené podkroví v létě přehřívalo? - 1. díl

27. 5. 2021

V současné době u laické i odborné veřejnosti probíhají mnohé diskuse o zateplování podkroví i celých budov. Hovoří se zejména o snížení úniku tepla konstrukcí (součinitel tepelné vodivosti konstrukce U = W/m2.K), což vede k postupnému zpřísňování požadavků norem, a to logicky vede k navyšování celkové tloušťky tepelných izolací v konstrukcích. Ovšem tyto požadavky ještě nepostihují problém, zda a za jak dlouho se začne podkroví či jiná lehká zateplená konstrukce v letním období přehřívat.


Často však i při splnění základních normativních požadavků se tak uživatel domu setkává s nepříjemnou situací teplotní nestability interiérů podkroví, tj. kolísání teplot jak v zimním období, tak zejména v létě s fenoménem přehřívání podkroví. To se spojené s tím, že toto nadzemní podlaží je většinou budováno pouze z lehkých konstrukcí (a často bez celoplošného bednění), a to včetně příček, kde fakticky jedinou hmotou konstrukce schopnou výrazně akumulovat teplo bývá nadezdívka pod pozednicí, popř. zděné štíty budovy. Pokud ovšem navíc střecha není stanového nebo valbového tvaru.

Přehřívání často nastává i v případě, že dodržíme normativní požadavkyPřehřívání často nastává i v případě, že dodržíme normativní požadavky
Přehřívání často nastává i v případě, že dodržíme normativní požadavky

Obdobný problém občas nastává i u lehkých dřevostaveb. V konstrukcích totiž jsou většinou používány běžné lehké hmoty, které mají velice nízkou nejen objemovou hmotnost, ale zejména nízkou měrnou tepelnou kapacitu, tj. velice nízkou akumulaci tepla. Celý problém teplotní stability místností je pak nutno řešit cenově velice nákladnou klimatizací. Přitom je obecně známo, že chlazení prostoru je několika násobně energeticky náročnější (= dražší) než jaké jsou náklady na vytápění.

Pokud tedy chceme předejít takovým problémům, není potřeba nějak drasticky měnit původně zamýšlenou skladbu konstrukce s lehkou vatou, ale je rozhodně vhodné jako tepelnou izolaci v konstrukci používat materiály s vysokou měrnou tepelnou kapacitou a vyšší objemovou hmotností.

Otázka posouzení konstrukce ve věci rychlosti prohřátí a následného negativního působení vůči interiéru v rámci teplotechnického výpočtu zateplené konstrukce totiž neřeší hodnota parametru U (W/m2.K), ale parametr Fázového posunu teplotního kmitu Psi podle EN ISO 13786 (počet hodin). A pokud má být vyhovující, doporučuje se, aby doba tohoto fázového posunu nebyla kratší jak 7 hodin. Tj. aby konstrukce byla v letním období schopna dostatečně dlouho odolávat vysokého náporu tepla z exteriéru až do té doby, kdy se večer již začne venkovní prostředí ochlazovat.

Zkusme si tedy vygenerovat příklad zateplené šikmé střechy podkroví, kde skladbou je dvouplášťová verze s difúzní podstřešní membránou bez bednění, s krokvemi 18/10 cm (100 cm osově od sebe) a s vloženou 18 cm vatou, dalších 10 cm vaty mezi dřevěnými hranoly 10/5 cm (60 cm osově od sebe), pak parotěsnící vrstva a následně 6 cm vaty na CD profilech SDK a 12,5 mm deska SDK. Tj. tak aby konstrukce při použití běžné vaty se výrazně blížila standardu NED, ale přitom by měla vyhovět i době fázového posunu.

Modelový příklad - zateplená šikmá střecha podkroví
Modelový příklad - zateplená šikmá střecha podkroví

A jaké pak budou výsledky tepelné vodivosti a fázového posunu u takové konstrukce podle typu použité vaty ?

a) při lehké sklovláknité vatě (s lambdou 0,039 W/m.K, měrná tepelná kapacita 840 J/kg.K, 11,5 kg/m3)
b) při lehké čedičové vatě (s lambdou 0,038 W/m.K, měrná tepelná kapacita 840 J/kg.K, 29 kg/m3)
c) při lněné vatě NATURIZOL (s lambdou 0,039 W/m.K, měrná tepelná kapacita 1.550 J/kg.K, 32 kg/m3)

a) součinitel tepelné vodivosti U 0,165 W/m2.K, ale doba fázového posunu jen 4,9 hod
b) součinitel tepelné vodivosti U 0,165 W/m2.K, ale doba fázového posunu jen 6,1 hod
c) součinitel tepelné vodivosti U 0,162 W/m2.K, ale doba fázového posunu výborných 8,2 hod

Co z toho tedy vyplývá? Více se dočtete v druhém díle článku.



Autor článku: Jan Rypl, JUTA.cz



Štítky: Zateplení podkroví, Izolace podkroví, Teplo podkroví, Půda, podkroví
Rubriky článků