Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Obložení úkosů a štítů - seriál Rekonstrukce podkroví a střechy

Za účelem čistého obložení tepelně izolovaných střešních úkosů se zpravidla našroubují sádrokartonové panely, které se nakonec tapetují, nebo natírají.

Trh se stavebními panely

Vedle profilovaného dřeva a panelů na přímé obkládání tepelně izolovaných střešních úkosů existuje celá řada různých montážních panelů, které se hodí na obkládání ploch.

Ještě před několika lety bylo běžné, že se i střešní úkosy omítaly. Jako nosič omítky funqovaly lehké stavební panely z dřevité vlny, které jsou na trhu i s nakašírovanou izolační vrstvou. Rovněž se jako podklad pod omítku hodí dřevovlákmité a celulózové panely. Speciálně pro vlhké prostory existují cementem spojované panely z expandovaného perlitu, jakož i panely z tvrzené pěny: s oboustranným kašírováním sklleněnými vlákny.

Podkroví









 

Dnes se podkrovní prostory většinou budují nasucho, tj. s použitím obkládacích panelů, bez omítky a malty. Daleko nejčastěji používanými materiály při pířestavbě jsou sádrokartonové a sádrovláknité panely. Sádrovláknité panely se lisují ze sádry a papírovlny, sádrokartonové panely se skládají ze sádrového jádra opláštěného z obou stran lepenkou.


Kromě normálmích panelů pro přestavbu se v obou případech používají i impregnované speciální panely pro vlhké prostory, protipožární panely, které nabízejí maximální požární bezpečnost, jakož i tepelně izolační kombirnované panely s naklíženýml nmlnerálníml vlákny nebo obalem z tvrzerné pěny.


Sádrokartonové panely, které dnes zaujímají větší (část trhu, mají vzhledem ke svému složení přednosti při manipulaci i při zpracování jejich většinou zaoblené podélné hrany usnadňují i tmelení spár. Kromě toho nabízejí výrobci sádrokartonu podslatně bohatší program výstavby nasucho, který už delší dobu neobsahuje pouze sádrokartonové panely. Panely se nabízejí především v následujécéch standardních rozměrech:

- délka: 2000 nebo 2500 mm
- šířka: 600/625 nebo 1250 mm
- tloušťka: 9,5/10/12,5/20 a 25 mm

Speciálně pro přestavbu střechy se hodí i malý formát 100x150 cm. Takové panely se dají pohodlně přenášet i po úzkém schodišti.


Zpracování latí a profilů

- Pilou děrovkou lze rychle a čistě přiřezávat dřevěné latě a hranoly nosné konstrukce. Materiál musí být při zpracování na pevném podkladě.

- I kovové profily se dají bez těžkostí zpracovávat pilou děrovkou, opatří-li se tato listem na řezání kovu. Pozor: Počet zdvihů se musí snížit.

- V případě latí, které se mají upevňovat přímo na zdivo, je třeba výkonnou vrtačkou nejprve vyvrtat otvory pro hmoždinky.

- Když jsou nasazené hmoždinky, mohou se našroubovat vruty. Zde je ideální akumulátory šroubovák. Jeho kroutící moment se dá nastavit

 

Budování nadezdívky

Pomocí nosné konstrukce máte nadezdívku raz dva. Pomocí přiřezané latě a vodováhy se požadovaná výška nadezdívky (např. 1 m) nanese na krokve, a U-profil se rohem základny a jedním ramenem přišroubuje na vyznačena místa tak, aby otevřená část U-profilu směřovala dolů.

Druhý U-profil se připevní k podlaze. Mezi oba profily se nasunou kovové stojky (C-profily). Rozestup mezi nimi se i zde řídí rozměry panelů, ale neměl by překročit 625 mm

 

Podkladová konstrukce pro obkládání úkosů

 

Postup práce

Zdroj: rigips.cz

Montáž podkladové konstrukceMontáž podkladové konstrukce








Na stropní a šikmou trámovou konstrukci připevníme podkonstrukci: rozteč montážních profilů je maximálně 500 mm. Podkonstrukci připevníme ke krokvím pomocí stavěcích třmenů, přímých nebo krokvových závěsů. Po obvodě (na štítových zdech) je třeba před montáží profilů R-CD připevnit obvodový profil pomocí plastových natloukacích hmoždinek.


Montáž podkladové konstrukceMontáž podkladové konstrukce










Mezi krokve vložíme tepelně izolační vrstvu z minerální izolace v šířce cca o 10 - 20 mmvětší, než je světlá vzdálenostkrokví. Maximální tloušťka tepelné izolace je dána tepelně-technickým výpočtem. Vrstva tepelné izolace probíhá bud' ve střešní rovině až k pozednici (boční předstěna má pouze estetickou funkci), nebo ze střešní roviny na boční předstěnu a zakrytou část podlahy. V obou případech nesmí dojít ke vzniku tepelných
mostů. Parotěsná zábrana pokračuje až za pozednici k okapové hraně střechy.


Montáž podkladové konstrukce









Parozábranu připevňujeme pomocí terčů z oboustranně lepicí pásky na profily. Parozábranu lze montovat v některých případech i před montáží podkonstrukce (nelze při použití krokvových závěsů - byla by porušena těsnost parozábrany).


Montáž podkladové konstrukceMontáž podkladové konstrukce










Sádrokartonové desky k podkonstrukci připevňujeme samořeznými šrouby délky 25-55 mm (podle nosné konstrukceva tloušťky opláštění) s maximální roztečí 17 cm. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily - spáry nesmí tvořit kříž. Desky se montují zásadně délkou kolmo na směr montáže profilů. Po ukončení montáže sádrokartonových desek přetmelíme spáry a hlavičky šroubů. Boční předstěna je provedena jako předsazená stěna volně stojící, popřípadě předsazená stěna na třmeny (dle konkrétní dispozice).



Střešní krokve krokve jsou zřídka rovné. A tesař při budování krovu obvykle nepočítá na milimetry. Kdyby se tedy obkladové panely upevňovaly přímo na krokve, místo rovné stěny bychom zpravidla dostali kostrbatou hornatinu. Za účelem vyrovnání výškových odchylek je proto potřebná oporná konstrukce z vodorovruě vedených latí nebo kovových profilů, které se našroubují na krokve al přesně vyrovnávají.

Tradičním materiálem Ipro takové nosné konstrukce jsou dřevěné latě. Jsou levné a dá se s nirmi snadno manipulovat. Řežou se pilou ocaskou
nebo děrovkou. Na upevnění ke krokvím se používají většinou vruty pro dřevotřískové desky, které se dají šroubovat bez předchozího vrtání. V každém případě rnusi mít bezzávitový dřík, jehož: délka odpovídá minimálně tloušťce tatě. Jen tak je možné dodatečné vvrorvnávání latí na místa přišroubování.

Po vyrovnání se latě přizpůsobí přiložením k místům, kde se budou šroubovat. Na vyrovnání se používají dřevěné klíny nebo plátky. Není ovšem
vždy jednoduché najít požadovanou tloušťku. Speciálně pro tuto oblast použití existují i distanční špalíky plastiku v tloušťkách od 1 do 10 mm. Jelikož jsou různé tloušťky označené různými barvami, jde vyrovnávání docela rychle od ruky.
 
Alternativně se rnůrže použít už uvedený systém přímých závěsů. I s touto technikou se dá postupovat dost rychle.

Použijete-li místo dřevěných latí speciální kovové profily, přichází do úvahy jen posledně jmenovamá metoda. Kovové profily ve tvaru U, které jsou k dostání v prodejnách stavebních materiálů, jsou sice poněkud dražší než dřevěné latě, ale zato se vůbec nekroutí, a jejich vyrovnávání je o to jednodušší.

Při budování nosné konstrukce je nejlépe postupovatt následovně: Nejprve se stanoví rozestup) mezi latěmi tak, aby konec panelu vždy vyšel do středu latě. Rozestup mez:i dvěma latěmi smí být nanejvýš 50 cm. První lať se instaluje do špice střechy, a vodorovně se vyrovná. Dutá místa, která zjistíte přiložením zednického pravítka, se musí vyrovnat. Druhá lať se instaluje stejným způsobem asi ve dvoumetrové vzdálenosti od prvmí. Potom se připevňují latě v meziprostoru a přesně se vyrovnávají. Celý postup se pak opakuje "o jedno poschodí níž".

Při pracích s kovovými profily se postupuje stejně. Jestliže se úkos nachází mezi dvěma proti sobě ležícími štíty, lze pracovat ještě přesněji, přičemž se před montáží latí na obou štítech vyznačí úhel a definitivní průběh úkosů.


Zpracování sádrokartonu

Pči volbě sádrokartonových panelů je nutno promyslet si několik věcí. Tenké panely (9 a 10 mm) se snadněji  zpracovávají, nabízejí však jen slabší zvukovou izolaci, a ani se speciálními hmoždinkami nejsou příliš dobré jako trvalé nosiče. Proto se zpravidla i při přestavbě střechy používají standardní panely o tloušťce 12,5 mm.

Ještě lepší hodnoty zvukové izolace, vynikající stabilitu a lepší obytné klima - vzhledem na vyrovnávání vlhkosti i tepla - nabízí masivní panely silné 20 nebo 25 mm. Speciálně pro přestavbu střech se hodí panelové elementy, které se skládají ze dvou na sebe naklížených desek o síle 12,5 mm. Na podélné hraně jsou  opatřeny polodrážkou, která při montáži slouží jako zarážka a vodítko pro položení dalšího panelu. Napřiřezávání těchto elementů však potřebujete pilu ocasku nebo děrovku.

I při měření ploch panelů se může postupovat podle dvou strategií. Velké elementy mohou značně ušetřit čas montáže i námahu při tmelení. Avšak na obkládání úkosů potřebujete nejméně jednoho pomocníka. Kromě toho už přeprava velkých panelů do podkroví může způsobit problém. Menší rozměry panelů se dají přepravovat snadno a může je zpracovávat jediná osoba.

Než začnete obkládat úkosy, je nutno případně udělat ještě instalační práce. Do meziprostoru, případně do nadezdívky položit elektrický kabel, potrubí topení a vodovodní potrubí. Ujistěte se teď přesně, na kterou stranu budete chtít později zabudovat zásuvky, resp. přípojku pro telefon, televizi, nebo reproduktory k hi-fi věži.

Při dalším zpracovávání panelů je třeba dbát zejména na dvě pravidla - všechny hrany řezů se musí lehce srazit, a při sesazování panelů je třeba
vyhnout se křížovým spárám. V prípadě větších panelů může být účelné před našroubováním vyznačit na panel průběh nosné konstrukce. Odstupy šroubů v úkosu by měly být nejvýš 17 cm. Na šroubování panelů se doporučuje omezovač hloubky zašroubovánl. Ten brání tomu, aby
hlavička šroubu prorazila měkký sádrokartonový panel. Je integrován do šroubovací hlavy speciálních rychlomontážních šroubováků, je ale k dostání i jako příslušenství vrtaček a akumulátorových šroubováků.


Tmelící práce

Na vyrovnání spár a na plošné zakrytí míst šroubů jsou k dispozici tmelicí hmoty se speciální recepturou, které se jednoduše rozmíchají s vodou a nanášejí se špachtlí. Aby tyto spárovací hmoty držely, jsou podélné hrany většiny sádrokartonových panelů už ve výrobním závodě zaobleny. Hrany vznikající řezáním však musíte srazit sami. Při zabudovávání panelů si je třeba dát pozor na dostatečně široké spáry.

Vložení papírové pásky do sádrového tmelu









Vložení papírové pásky do sádrového tmelu (zdroj: knauf.cz)


I pokud jde o hlavičky šroubů, je třeba dbát na to, aby se vytvořily optimální podmínky pro pozdější tmelení. Pokud máte omezovač hloubky šroubování, nasaďte ho tak, aby hlavičky šroubů po zašroubování byly nejvýše několik desetin milimetru pod povrchem lepenky. Šrouby, které jsou zašroubovány příliš šikmo, nebo jsou omylem nasazeny mimo latění, se musí rozhodně odstranit. Používejte výhradně fosfátované šrouby černé barvy pro rychlou montáž, s ochranou proti korozi, která brání vzniku rezavých míst.

Při tmelení se postupuje nejlépe následovně: Hmota se krok za krokem nanáší špachtlí příčně na spáru. Potom se širokou špachtlí tahá podél spáry. Případná dutá místa se ještě jednou vyplní a znovu se přetáhnou.

Na místech šroubů se tmelící hmota vtlačí jednou podélně, jednou příčně, a potom se stáhne. Když po zatvrdnutí vzniknou nerovnosti, je potřebné nanést druhou tenkou vrstvu tmelu podél spáry. Když i druhá vrstva uschne, můžete zatmelené plochy ručně přebrousit jemným srnirkovýn papírem. Tyto práce jsou potřebné ovšem jen tehdy, chcete-li stěny tapetovat nebo malovat. Mají-ĺi se stěny opatřit dekorativní omítkou, obkládat panely nebo obkladačkami, rozhodně stačí jedna vrstva bez přebrušování.

Zdroj článku: Přestavba střechy, plánování a realizace

















Další články z kategorie: Rekonstrukce podkroví ZDE



autor: Nakladatelství Vašut, Krytiny-Střechy, KČ

 

Rubriky článků