Komíny

Komíny: Opravy a rekonstrukce komínů

15. 7. 2025

Komíny patří k nejvíce namáhaným dílům stavby. V porovnání s obvodovým zdivem, na něž působí teploty v rozmezí -25 až +50 °C, déšť a nárazy větrů, působí na zdivo komínu rozdíl teplot 10 až 300 °C (při vznícení sazí však až 1 000 °C), vodní páry ve spalinách spolu s kyselinou sírovou a siřičitou, popřípadě dusičnou, a tlakové rázy, které vznikají při zapínání a startování hořáků na kapalná a plynná paliva, a mechanické vlivy při čištění komínů. U přetlakových a vysokopřetlakových komínů působí stálý přetlak v komínovém průduchu. Možné závady na komínech a jejich opravy jsou popsány v následující kapitole.

Jednoduché opravy komínů

Oprava komínu nad střechou

Komín je nejvíce namáhán ve styku s vnějším prostředím - nad střechou budovy, v obvodovém zdivu, ale také v půdním prostoru apod. Proto by tato konstrukční část komínu měla být provedena z kvalitních a odolných materiálů. Platí to zejména pro komíny jednovrstvé.

Zdivo jednovrstvého komínu se nejprve narušuje rozpadem maltové vrstvy. Pokud se včas a pravidelně provádí oprava spárování komínového zdiva, jeho životnost se prodlouží. Jakmile se v komínovém zdivu začnou uvolňovat cihly, je výhodnější poškozenou část komínového zdiva rozebrat a komín vyzdít znovu z nepoškozených původních nebo nových cihel na nastavovanou maltu. Prasklou nebo jinak se rozpadávající krycí desku komínu je nejvýhodnější znovu vybetonovat a vyztužit armaturou.

Životnost jednovrstvého komínu v nadstřešní a půdní části budovy lze prodloužit nahrazením komínového zdiva konstrukcí vícevrstvého keramického komínu způsobem, který nabízí třeba firma HELUZ. Komínové těleso jednovrstvého zděného komínu se rozebere až na neporušenou část (například pod střechu půdního prostoru). Na ubouranou část komínu se osadí sanační díl HELUZ Profi, který napojí stávající čtvercový (kruhový) komínový průduch (obr. 70a) do nového — třívrstvého komínového tělesa s kruhovou keramickou komínovou vložkou (obr. 70b). Firma nabízí dodávku sanačního dílu i na zakázku. Účinnějším způsobem je rekonstrukce celého komínu vyvložkováním komínovou vložkou.

Při stavbě individuálního vícevrstvého komínu bývá závadou špatně provedená dilatační mezera mezi komínovou vložkou a krycí deskou komínu. Pokud je komínová deska v ústí pevně přibetonována ke keramické vložce komínu, nemůže keramická komínová vložka volně dilatovat po výšce komínu. Po zahřátí komínové vložky se vložka prodlouží; v lepším případě pak dojde k nadzvednutí krycí desky komínu (obr. 71), v tom horším popraská komínová vložka. Při této závadě se musí betonová deska odstranit a dilatace vložek zajistit nerezovou manžetou. Jinou možností je, že se dilatačně oddělí komínová vložka od krycí desky komínu, například několika pásky lepenky.

Opravy komínu uvnitř budovy

Komínové těleso uvnitř budovy je mnohem více chráněno před vnějšími vlivy, a proto je jeho životnost při správné funkci spotřebiče paliv, při kvalitním provedení vlastní konstrukce komínu a při šetrném čištění komínu dostatečná.

Nejčastější závadou jednovrstvých komínů je netěsnost komínového pláště, která způsobuje zmenšení komínového tahu, snížení účinnosti spotřebiče a možnost pronikání spalin do přilehlých prostor. Další závadou je promočení komínového pláště a jeho narušení fenolem a dehtem (obr. 84) vlivem špatné kvality paliva a nesprávné funkce spotřebiče paliv (nesprávnou obsluhou nebo provozem kotle s nadbytečným výkonem). Obě závady se odstraňují obtížně a bez dlouhodobé účinnosti.

Při povrchovém utěsňování pláště komínového tělesa se odstraní omítka komínového zdiva a spáry ve zdivu se vyškrábou do hloubky cca 30 mm. Potom se komínové zdivo znovu omítne jakostní omítkou z nastavované malty, která nesmí po zatvrdnutí vytvořit trhlinky. Výhodné jsou malty s plastifikátory nebo vyztužení maltové vrstvy rabicovým pletivem. Problematická je oprava komínového zdiva v obtížně přístupných místech, například v prostoru stropní konstrukce.

Odstraňování pronikajících dehtů na povrch komínového zdiva je ještě obtížnější, protože u nově vytvořené omítkové vrstvy prosáknou dehty znovu na povrch nové omítky. A to i v tom případě, že se odstraní zdroj této závady (změnou konstrukce komínu, výměnou spotřebiče paliv, jiným topným režimem, změnou palivové základny), protože obvykle je dehty prosáklé celé zdivo. Určitým řešením (po odstranění omítky) je separování zdiva nátěrem laku, do kterého se ještě za„lepivého stavu" nahodí písek pro zakotvení omítkové vrstvy nebo se na povrch nalakovaného zdiva upevní rabicové pletivo. Místo omítkové vrstvy lze také provést obklad zdiva velkoplošným obkladem, který musí být nehořlavý (například sádrokarton), ale i v tomto případě je nutné předem odstranit příčinu komínové závady. Na trhu jsou k dostání i speciální nátěrové hmoty na separaci omítky při proniknutí dehtu.

Zdroj článku:

Komíny
4., přepracované vydání

Autor: Jiřík František
Vydavatel: GRADA

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.