Komíny

Komíny: Závady komínů a jejich příčiny

15. 7. 2025

Závady na komínových konstrukcích vznikají negativním působením spalin, vnějšími povětrnostními vlivy i nedostatečnou údržbou. Důvodem však může být také použití neodpovídající komínové konstrukce, špatná montážní technologie a nekázeň nebo nezodpovědnost firmy, která komín navrhla, dodala či namontovala. Řada závad na komínech mohla být včas zjištěna při revizi komínů před jejich uvedením do provozu, pokud by revizní technik vykonal svou činnost s pinou zodpovědností.

Objednatelé komínových konstrukcí proto musejí vždy požadovat od dodavatelů komínových konstrukcí a vložek písemné prohlášení o shodě materiálů včetně záruky a od revizního technika písemnou revizní zprávu. Všechny doklady se jménem a adresou je nutné pečlivě uschovat, aby bylo možné při zjištění komínové závady komíny reklamovat a uplatnit náhradu za vzniklou škodu. Novou komínovou konstrukci nelze uvést do provozu bez identifikačního štítku podle ČSN EN 1443 a ČSN 73 4201:2010 (tato povinnost platí už od roku 2002)!

Citované doklady je nutné požadovat i u malé akce, například po vyvložkování komínu u rodinného domku. Jako soudní znalec v této oblasti znám řadu případů od tzv. potulných vložkařů, kteří vadným vyvložkováním komínů zapříčinili smrt otravou oxidem uhelnatým v koupelně, a dodatečně se již nepodařilo zjistit jejich totožnost.

Závady jednovrstvých komínů

Závady od spotřebičů na kapalná a plynná paliva

Připojovat spotřebiče na kapalná a plynná paliva do jednovrstvých zděných komínů ČSN nepovoluje, protože při provozu spotřebičů paliv do jednovrstvých komínů, zejména u kotlů s přerušovaným provozem a nízkou teplotou spalin, dochází vždy k narušování komínového zdiva.

Spaliny všech paliv uhlovodíkového charakteru (zemní plyn, nafta, topné oleje apod.) obsahují vždy vodní páru. Její obsah se ve spalinách pohybuje okolo 10 °/0, čemuž odpovídá rosný bod vody okolo 60 °C. Při styku těchto spalin s chladnými stěnami průduchu komínu začíná voda kondenzovat. Vznikající kondenzát pohlcuje oxidy siřičitý a uhličitý a vznikají kyseliny siřičitá a uhličitá.Ty narušují krycí desku komínu a spojovací maltu komínového pláště jednovrstvého komínu. Chemickou podstatou koroze je reakce kyselin s přítomným uhličitanem vápenatým. Reakcí vzniká síran vápenatý (CaSO₄ - přibližně 100krát rozpustnější než uhličitan vápenatý). Snadnějším vymýváním síranu vápenatého se vápenná malta rozpouští a dochází k postupnému rozpadu komínu.

Ničivé účinky kondenzátů spalin se projevují nejprve v nejvíc ochlazované nadstřešní a půdní části komínu, poté koroze komínu pokračuje i do jednotlivých podlaží. První škodlivé účinky se projevují vznikem žlutých skvrn na povrchu komínového zdiva, které se postupně mění na hnědé až černé. Později se začne rozpadat malta, nejprve na povrchu průduchu komínu, později ve spárách zdiva, uvolňují se cihly a komínové zdivo přechází do havarijního stavu (obr. 84).

Odstranění této závady je možné pouze vyvložkováním jednovrstvých komínů komínovou vložkou nebo zřízením nového vícevrstvého komínu pro připojení spotřebičů na kapalná a plynná paliva. Tenkostěnná komínová vložka tepelně izolovaná v komínovém plášti se rychle ohřeje nad teplotu kondenzace spalin a tím se omezí nebo vyloučí vytváření kyselých kondenzátů spalin. U mokrých komínů se používají komínové vložky, které kondenzátům spalin odolávají.

Závady od spotřebičů na pevná paliva

U spotřebičů na pevná paliva nedochází k velkým problémům, pokud se spaluje hodnotné palivo ve správně konstruovaném kotli, který je připojen na odpovídající spalinovou cestu, a pokud je kotel obsluhován odborně. K závadám dochází především při spalování nekvalitního paliva (s velkým obsahem těkavých složek, síry a popela), u spotřebičů, které mají vyšší výkon, než jsou skutečné tepelné ztráty budovy (při sníženém výkonu kotle dochází obvykle k nedokonalému spalování), při nesprávné obsluze kotle (neodborné přikládání do kotle včetně nesprávné regulace spalovacího vzduchu) a u kotlů připojených do špatně navržené nebo provedené spalinové cesty. K závadám dochází i u kotlů na dřevo, pokud se používá pro topení dřevní hmota s vysokým podílem vlhkosti.

Při spalování tuhých paliv dochází nejprve k uvolňování prchavých složek paliv, které hoří svítivým plamenem. Jestliže je teplota topeniště nízká nebo je příliš mnoho spalin v topeništi, případně se sníží přívod vzduchu do topeniště (před odchodem do práce, při topení v noci, při snaze, aby palivo vydrželo v kotli co nejdéle apod.), dochází k nedokonalému spalování. Prchavé složky paliva odcházejí nespálené (hustý, černý nebo hnědý dým z komínu bývá znakem nesprávné obsluhy topeniště) a tuhé částice se usazují na chladných stěnách kotle a komínového průduchu jako saze nebo dehtové usazeniny.

Protože dehty jsou hořlavé, může dojít v průduchu k jejich vznícení. Při hoření, jež probíhá za vysoké teploty, stékají dehty do půdice průduchu komínu, v komínovém průduchu vzrůstá přetlak, který může způsobit prasknutí pláště komínu.Vznícení dehtů v průduchu komínu může, kromě poruchy pláště komínu, způsobit i požár.

Působení kondenzátů spalin spotřebičů na pevná paliva má menší účinky v jednovrstvých komínech oproti spotřebičům na plynná a kapalná paliva, protože provoz kotlů na pevná paliva je plynulý a plášť komínu bývá dostatečně teplý. Při spalování pevných paliv (hnědé uhlí) vzniká navíc dostatečné množství drobných částic popelového úletu, které fungují jako kondenzační centra, takže se na stěnách průduchu žádný kondenzát netvoří a částice zároveň svými alkalickými složkami (CaO, MgO atd.) otupují kyselost vznikajících kondenzátů, které pak již stěny průduchu komínu nenapadají.

Závady dřevěných konstrukcí u jednovrstvého komínu

Vážným problémem jednovrstvých komínů, zejména ve staré bytové zástavbě, je uložení dřevěných konstrukcí do těsné blízkosti komínových konstrukcí nebo dokonce jejich uložení do komínového zdiva. Týká se to zejména dřevěných trámů stropních konstrukcí a konstrukcí krovu.

Je-li dřevo vystaveno působení vyšších teplot, může dojít k požáru dřeva již při poměrně nízkých teplotách (teplota vzplanutí je od 180 do 270 °C). Nebezpečí se podstatně zvyšuje u komínového zdiva porušeného ve spárách, kde příčinou vzniku požáru může být i jiskra nebo oharek, které se dostanou k dřevěné konstrukci. Toto nebezpečí lze odstranit vyvložkováním komínového průduchu a tepelněizolační vrstvou mezi komínovým pláštěm a komínovou vložkou.

Závady komínového zdiva

Nejčastější závadou pláště jednovrstvého komínu je volba materiálu, který není odolný proti působení spalin nebo proti účinkům mrazu. Zdivo komínového pláště se obvykle rozpadá nejprve v nadstřešní části budovy, kde dochází k negativnímu působení kondenzátů spalin spolu s povětrností, zejména v zimním období.

Další závadou je ucpání komínových průduchů. Průduchy se mohou ucpat uvolněním cihel ze zdiva nebo maltou z omítkové vrstvy u nekvalitně provedeného zdiva znásobeného otřesy uliční dopravy, nedostatečnou údržbou komínů, rekonstrukcemi na komínovém tělese apod. Průduchy se mohou ucpat také tím, že se nevybírají saze z neúčinné výšky průduchů.

Ucpání komínového průduchu je nebezpečné zejména u jednovrstvých komínů, do kterých jsou ještě připojeny otevřené spotřebiče na plynná paliva, protože přerušovačem tahu unikají do místnosti prakticky nezjistitelné spaliny, které se nerozpoznají ani podle zápachu. Při nedostatečném větrání prostoru se spotřebičem může nastat otrava oxidem uhelnatým (obr. 85). Proto je důležitá pravidelná kontrola průduchu komínu, jeho pravidelné čištění a vybírání sazí.

Zdroj článku:

Komíny
4., přepracované vydání

Autor: Jiřík František
Vydavatel: GRADA

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.