Izolace brání ztrátám tepla - seriál Rekonstrukce podkroví a střechy

Přestavba podkroví je příležitost podstatně zlepšit tepelnou izolaci vašeho domu. Střecha je totiž často slabým článkem tepelné izolace obalu domu. Teplo v interiéru stoupá vzhůru, a v neizolovaném, nebo špatně izolovaném podkroví naráží na stavební součásti, které teplo propouštějí. V současné době platné nařízení o tepelné izolaci proto stanovuje pro střechy maximálně přípustné koeficienty přestupu tepla. V případě novostaveb je to 0,22, v případě renovovaných starších staveb 0,3.

Velmi nákladné: zasypávání sypkého materiálu z izolačního expandovaného perlitu

Dražší než jiné izolační materiály: rohože z čisté přírodní ovčí vlny

Je potřebné přesné přiřezávání: střešní izolace z polystyrenu


Zdroj obrázku: isover.cz

Odvětrávaná střecha nebo neodvětrávaná?

Při izolaci střechy se rozlišuje mezi takzvanou odvětrávanou a neodvětrávanou konstrukcí střechy. V případě odvětrávané střechy je izolační vrstva odvětrávaná zezadu. Mezi izolací a střešní krytinou se nachází asi 2 cm hluboký větraný prostor, do nějž vstupuje vzduch nad okapem  a může unikat přes hřeben. Tato konstrukce slouží tomu, aby se kondenzační vlhkost, případně se nacházející v izolační vrstvě, dala vysušit.

Při dnes běžných tloušťkách izolace 20 cm nebo i víc, už při tloušťce krokve, která odpovídá tloušťce izolace, není prostor pro větrání. Proto se také může použít neodvětrávaná střecha, při níž se prostor mezi krokvemi využívá v plné hloubce. Parotěsná zábrana, která brání, aby vlhkost z obytného prostoru pronikala do izolace, se však v případě neodvětrávaných střech musí instalovat zvláště pečlivě.

a) V případě odvětrávané střechy zůstává mezi izolací a krytinou vzduchová vrstva.



b) V případě neodvětrávané střechy se prostor mezi krokvemi zcela vyplní izolačním materiálem.


Zdroj obrázku: rigips.cz

Z daleka nejoblíbenějším izolačním materiálem je dnes kamenná (minerální) vlna. Především je poměrně cenově výhodná, a kromě toho uznávaní výrobci mají ve svém výrobním programu izolační materiál přesně přizpůsobený potřebám stavebníka. Fotografie níže znázorňují izolaci střechy, která je od výrobce slisována tak, že při transportu zabírá podstatně méně místa.

Třebaže mnozí výrobci garantují, že dnes používaná minerální vlákna nepředstavují zdravotní nebezpečí, přece byste při jejich zpracování měli nosit rukavice, pokrývku hlavy a proti prachovou masku, aby se zamezilo dráždění dýchacích cest a pokožky.

V podkroví potřebujete trochu místa na řezání pásů izolačního materiálu. Řezání se provádí dlouhým nožem. Řežte raději s malou rezervou, protože materiál se na okrajích musí trochu stlačit, aby mezi krokvemi držel. Pásy se pak bezpečně fixují.

Postupuje se zdola, tj. vzhůru od patkové vaznice nebo od nadezdívky.

V závislosti na intervalu mezi krokvemi se odměří šířka izolační hmoty. Připravený pás izolační hmoty by měl být asi o 2 cm širší než naměřená vzdálenost mezi krokvemi, a natlačí se se mezi krokve.










Po nastřelení fólie sloužící jako parotěsná zábrana se nanese speciální oboustranná páska na utěsnění míst, kde se fólie překrývá.










Pomocí tmelu snadno napojíte parozábranu na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být min. 50 mm, doporučujeme raději 100 mm.











Napojení rohů, koutů a dalších dřevěných konstrukcí vzájemně či s fólií opět pohodlně vyřešíme pomocí pásky.














Dodatečná izolace pod vlastní parobrzdou je možná, ale je vždy nutno dodržet pravidlo, že poměr tlouštěk vrstev izolace pod : nad parobrzdou by měl být 1:4,5 lépe 1:5. Vždy je ale třeba skladbu nechat ověřit tepelně technickým výpočtem.









TIP: pokud sádrokarton přichytíme ke krokvím pomocí závěsů, zvětší se prostor pro izolaci pod parobrzdou, nebo se izolace vloží za latě a vznikne volná instalační mezera.

Zdroj obrázků: isover.cz

Doporučuje se pro každý pás odměřit příslušnou vzdálenost mezi krokvemi, neboť tato může kolísat. Jestliže se krokve, např. v rohu střechy, sbíhají, je beztak potřebné provádět několik měření.

Hřebenové trámy, vaznice a střešní okna jsou zpravidla obtížně přístupné. Používejte odřezané zbytky izolačního materiálu na vycpání dutin za těmito nosnými díly. Podle téhož principu postupujte v oblasti střešních oken na úkosech. Izolační vlna se vždy nařeže tak, aby se dala snadno stláčet a upínat. Potom se instaluje parotěsná zábrana. Při tom je nutno pracovat zvláště pečlivě, aby později do tepelné izolace nemohla pronikat vodní pára.

Parotěsná zábrana je fólie a nesmí se klást napjatě, ale mírně prověšeně. Podle výrobce stačí asi 3 cm prověšení, aby se fólie nevytrhla z upevnění na krajích. Kladení fólie se provádí nejsnadněji tak, že se postupuje shora dolů. Musí se dávat pozor na to, aby se fólie nahoře i dole, při napojení na hřeben i patkovou vaznici, aspoň 10 cm překrývala.

Po přiřezání se fólie nastřelí na krokev, s rozestupy asi 20 cm. Při upevňování dalšího pásu fólie se musí dbát na to, aby se oba pásy aspoň o 10 cm překrývaly, neboť na tomto místě se fólie vzduchotěsně slepí oboustrannou lepicí páskou. Vzduchotěsnost je nutno zaručit i na přechodech k ostatním stavebním dílům - např. vaznicím, štítům, komínům a střešním oknům. Za tím účelem se fólie musí rovněž přilepit oboustrannou lepící páskou k příslušnému dílu. A aby dobře držela, přišroubuje se střešní lať buď ke krajním krokvím, nebo k příslušnému stavebnímu dílu. Nakonec se uřízne přesahující fólie těsně podél střešní latě.



Zdroj článku: Přestavba střechy, plánování a realizace

Další články z kategorie: Rekonstrukce podkroví ZDE




autor: Nakladatelství Vašut, Krytiny-Střechy, KČ