Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Zelené střechy

Požadavky na skladbu zelených střech a stavební materiály

20. 11. 2013

Téměř všechny střešní konstrukce je do jisté míry možné ozelenit. Některé konstrukce jsou vhodnější, jiné zase méně vhodné.

Jedním ze základních členění střešních konstrukcí, je rozlišení na střechy:

  • jednoplášťové (tzv. teplé, resp. nevětrané) střechy

  • dvouplášťové (tzv. studené, resp. větrané) střechy

  • obrácené střechy

Sklon / spád střechy

Sklon střechy je jeden se základních atributů navrhování střešní zeleně. Každá střecha by měla mít spád, jelikož střecha má sloužit také k odvodu vody při srážkách. V závislosti na sklonu se řeší základní odtok přebytečné vody a eroze substrátu. V případě extenzívní nebo jednoduché intenzívní vegetace by spád střechy měl být zpravidla minimálně 2 %. Bezspádové střechy jsou vhodné pro intenzívní ozelenění s akumulací vody, případně lze akumulaci zajistit pomocí akumulačních prahů.

Ploché střechy (0°-3°, 0% - 5%)

Jsou to střechy s minimálním sklonem, u nichž můžeme předpokládat potíže s odtokem přebytečné vody. Tyto střechy často podléhají, a to i bez ozelenění, problémům s prosakováním vody. Při průběžné péči prodlužuje vegetační pokryv životnost střešní konstrukce. Důležité je správně řešit zejména drenážní vrstvu. Jako drenážní vrstva se často používá takzvaný drenážní panel, který zvyšuje oproti sypanému substrátu hmotnost jen minimálně.

Střechy s mírným sklonem (3°- 20°, 5% - 35%)

Tyto střechy se sklonem od 3°do 20° jsou poměrně příhodné k ozelenění.  Podle některých údajů je vhodné již u střech od 15° sklonu vytvářet zábranu proti sesuvu substrátu.

Střechy s velkým sklonem (20°- 40°, 36% - 48%)

Zde již musí být zajištěn substrát jistým technickým způsobem proti sesunutí. Při tom je nutné dbát zejména na:

  • sklon střechy

  • délku šikmé střešní plochy

  • tloušťku substrátu

  • soudržnost substrátu

  • plánovanou vegetaci

  • místní specifika

Strmé střechy (nad 40° nad 84%)

Pokud se jedná o sklon do 45°, je podle individuálních podmínek ještě možné použít zabezpečovací zařízení proti sesuvu materiálu jako u střech s velkým sklonem. Samozřejmě tak, že velikost a technologie zabezpečovacích prvků je přizpůsobena strmosti střechy. Jestliže se jedná o větší sklony, je nutné postupovat individuálně.

Zelené střechy, ilustrační fotoZatížení střešního pláště a záruka stability střešní zeleně

Střešní plášť je většinou dimenzován dle norem na vlastní únosnost, jestliže je ovšem plánováno vybudování vegetační střechy, je nutné zohlednit zatížení, které vyvolá vegetační střecha. Vždy je lepší budování konstrukce s již s plánovanou vegetační střechou.

Zátěž, kterou konstrukce musí snést, se rozděluje na stálou a provozní. Stálé zatížení je zatížení celého souvrství i se zatížení vegetací. Hmotnost substrátu a drenážní vrstvy se počítá při plném nasycení vodou.  Veškeré zatížení se počítá plošně s ohledem na jeho působení. K bodovému zatížení je nutné přistupovat individuálně a zohlednit ho při projektu konstrukce střechy popřípadě terasy (např. lampy, venkovní krby, zeleň v nádobách (většího charakteru s neměnnou dispozicí), vyvýšené záhony, pergoly a jiné konstrukce). Provozní zatížení je zatížení pouze časově omezené, například vstupem člověka na střešní konstrukci, vjezd techniky, zatížení sněhem, popřípadě vlivem větru.

V následující tabulce jsou orientační hmotnosti nejrůznějších střešních nástaveb na 1 m2. (hmotnosti jsou orientační a závisí na použitém technickém i rostlinném materiálu)

Využití střechy

Vlastní hmotnost kg/m2

Intenzivní ozelenění (keře, stromy)

500 - 800

Vozovka - kameny v pískovcovo-cementovém lůžku

500

Chodník - dlažba v loži ze štěrkopísku

350

Střešní jezírko

300

Pískoviště

300

Trávníky nebo květinové záhony

270

Extenzivní ozelenění

50-140

Odvodnění

U zelených střech je třeba již v projektu zajistit dokonalé odvodnění jak ozeleněných, tak neozeleněných dílčích ploch. Vodu, která stéká po fasádách, je potřeba řešit samostatně. Musí být zajištěno odvádění vody jak skrze souvrství, tak i z povrchu. Aby byl umožněn plynulý odtok vody ze zelených střech, rozlišujeme tři druhy odvodnění:

  • Odvodnění ve vegetační ploše;

  • Odvodnění mimo vegetační plochu;

  • Samostatné odvodnění ozeleněných ploch a ploch bez vegetace.

Zavlažování

Pro zavlažování je nutné na střeše zajistit nejméně jeden přívod vody, který je technickým opatřením nebo prostřednictvím údržby chráněný před poškozením mrazem.
V projektu je třeba zohlednit dimenze a počet přívodních potrubí a vývodů a rovněž potřebný tlak vody pro zavlažování v závislosti na poloze, konkrétních podmínkách stavby, velikosti půdorysu a požadované formě vegetace.

Zelené střechy, ilustrační fotoMateriály

Materiály a konstrukční prvky musí být pro příslušný účel použití vhodné a navzájem uzpůsobené.
U materiálů pro střešní a vegetační souvrství toto platí obzvlášť s ohledem na jejich vzájemnou chemickou snášenlivost. Výrobci materiálů zpravidla uvádějí příslušná omezení pro použití. V případě nekompatibility materiálů je třeba prověřit výběr materiálu nebo použít separační vrstvu. Hydroizolace a ochrana proti prorůstání kořenů musí být odolné proti hydrolýze. Vhodnost surovin a materiálů je třeba prověřit a případně prokázat také z hlediska trvalého působení vody z vegetačního souvrství.

Působením biologického vlivu mikroorganizmů a látek rozpuštěných ve vodě nesmí docházet ke změnám ohrožujícím jejich funkci. V souvislosti s evropskou harmonizací je u produktů v určitých aplikačních oblastech zákonem požadováno tzv. „Označení CE“. Předpokladem použití značky CE je prohlášení o shodě spolu s technickou dokumentací. Za označení CE odpovídá výrobce, resp. ten, kdo uvedl produkt do oběhu a mělo by být zohledněno projektantem a investorem při výběru a realizaci.

Zajištění osob proti pádu z výšky

Při navrhování budov a ve výběrovém řízení je nutné dbát předpisů o bezpečnosti práce a prevenci úrazů a požadavků, které z nich vyplývají. Toto se týká především zajištění osob proti pádu z výšky při provádění, údržbě a opravách staveb a zajištění proti propadnutí stavební konstrukcí (např. světlíkem).
Vhodnými ochrannými opatřeními mohou být např. zábrany, kotevní body pro jisticí lano, fixní zařízení pro výstup a vstup s ochranou proti pádu. Smí se používat výhradně produkty, resp. systémy s příslušným atestem. Za ochranná opatření odpovídá investor a jím pověřený projektant, resp. koordinátor bezpečnosti práce a bezpečnostní technik.

Zdroj: Svaz zakládání a údržby zeleně

Svaz zakládání a údržby zeleně, Zelené střechy - naděje pro budoucnostSvaz zakládání a údržby zeleně, publikace Zelené střechy - naděje pro budoucnost



Rubriky článků