Klasické střešní krytiny, jako jsou například asfaltové hydroizolace či plechové střechy, se v létě rozpalují do vysokých teplot a mohou dosáhnout až 80 stupňů! Teplota zelené střechy pod vegetačním krytem však obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia.
Lze je vybudovat nejen na novostavbách, ale zpětně lze ozelenit i stávající stavby. Významným pomocníkem je speciální nasákavá minerální vlna, která zadrží potřebnou dešťovou vodu, poslouží částečně jako pěstební substrát a střechu přitom zatíží jen minimálně. Podívejte se na video, v kterém vám odborníci poradí, jak si takovou zelenou střechu pořídit.
VIDEO: Jak může minerální nasákavá vlna pomoci při realizaci zelené střechy
Ozelenit lze ploché i šikmé střechy
Nejjednodušší a nejlevnější je realizace zelených střech u novostaveb, kde se s ní dopředu počítá a přizpůsobí se jí konstrukce střechy. Majitel nemovitosti tím získá zelenou střechu přesně podle jeho představ bez zbytečných kompromisů. Rostlinami lze osázet ploché i šikmé a strmé střechy. Typu střechy se přizpůsobí technologie a složení souvrství vegetace.
Nasákavá minerální vata zajistí rostlinám vláhu
Zmiňovaná minerální vata se v zelených střechách používá jako částečná náhrada substrátu. Jedná se o takzvaně hydrofilní, tedy vodu podporující materiál, ze kterého rostliny čerpají vláhu a ukládají si do něj živiny. Přebytečnou vodu odvádí pryč, aby nedocházelo k zahnívání kořenového systému. Vody je tak na střeše tak akorát a rostlinám se v nich daří.
Pro případ extrémního sucha, třeba po dobu několika měsíců, je možné zelenou střechu s náročnějšími rostlinami vybavit dodatečnou kapkovou závlahou. Střechy lze ale osázet i extrémně odolnými rostlinami, například mechy a sukulenty, které zvládnou i pouštní klimatické podmínky.
"Hydrofilní minerální vata (na obrázku) výborně hospodaří s vodu. Je to přírodní materiál, PH neutrální a sterilní. Je lehká, takže nezatěžuje konstrukci střechy. Je ideální pro dodatečné instalace zelených střech na domech," vysvětluje Josef Hoffmann z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).
Poznámka: Opakem hydrofilní úpravy minerální vlny je hydrofobní vlna, která naopak vodu odpuzuje. Minerální vata s touto úpravou (hydrofobní) se používá k jiným účelům, zejména tepelné izolaci budov. Důležité je tyto materiály v praxi nezaměňovat, protože každý slouží k jiným účelům.
Ozelenit lze dodatečně i stávající střechy
Dodatečné ozelenění starších střech nepředstavuje nijak náročný úkol. Potřebnou konstrukci není obtížné vybudovat. Projekt je ale třeba konzultovat s odborníky, kteří navrhnou skladbu souvrství tak, aby se střešní konstrukce nepřetížila. Typu střechy a její nosnosti se přizpůsobí skladba zeleně a použité materiály, například se aplikuje zmiňovaná hydrofilní minerální vlna.
Zelená střecha je vlastně květináč na střeše
Jakými rostlinami zelenou střechu osázet
Výběr rostlin se odvíjí od typu zelené střechy. V praxi se setkáváme s takzvanými extenzivními a intenzivními vegetačními střechami.
V případě extenzivní zelené střechy je rozvoj vegetace ponechán na přírodě, takže vyžaduje jen minimální údržbu - občasné odstranění plevele či zálivku v případě dlouhotrvajících veder. Tomu odpovídá i volba rostlin, mezi které patří nenáročné a suchomilné sukulenty, rozchodníky, trávy, mechy. Pěstební vrstva je tedy poměrně nízká, obvykle činí 5 až 15 centimetrů. S tím souvisí nižší zatížení střechy. Proto je extenzivní zelená střecha vhodná pro většinu střech a to včetně těch dodatečně budovaných.
Intenzivní zelená střecha, jak již název napovídá, vyžaduje intenzivnější péči a to z důvodu jejího složení. Tyto střechy se spíše podobají klasickým zahradám, mohou být osázeny vzrostlými stromy, keři, květinami. Dodatečná zálivka a údržba je proto srovnatelná s běžnou zahradou. Tento typ zelené střechy je vhodný pouze pro střechy, které snesou vyšší zatížení. Vrstva substrátu je zde totiž vyšší. Obvykle se pohybuje mezi 30 až 100 centimetry.
