Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Zelené střechy

Zelená střecha s nasákavou izolací ochladí dům

23. 7. 2020

Zelené střechy budovy přirozeně ochlazují a vytvářejí tak příjemné mikroklima, které může v kombinaci se správným větráním nahradit nákladnou klimatizaci. Při správném větrání může být rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou až 10 stupňů Celsia.

Klasické střešní krytiny, jako jsou například asfaltové hydroizolace či plechové střechy, se v létě rozpalují do vysokých teplot a mohou dosáhnout až 80 stupňů! Teplota zelené střechy pod vegetačním krytem však obvykle nepřesáhne 25 stupňů Celsia.

Lze je vybudovat nejen na novostavbách, ale zpětně lze ozelenit i stávající stavby. Významným pomocníkem je speciální nasákavá minerální vlna, která zadrží potřebnou dešťovou vodu, poslouží částečně jako pěstební substrát a střechu přitom zatíží jen minimálně. Podívejte se na video, v kterém vám odborníci poradí, jak si takovou zelenou střechu pořídit.

VIDEO: Jak může minerální nasákavá vlna pomoci při realizaci zelené střechy

 

Ozelenit lze ploché i šikmé střechy

Nejjednodušší a nejlevnější je realizace zelených střech u novostaveb, kde se s ní dopředu počítá a přizpůsobí se jí konstrukce střechy. Majitel nemovitosti tím získá zelenou střechu přesně podle jeho představ bez zbytečných kompromisů. Rostlinami lze osázet ploché i šikmé a strmé střechy. Typu střechy se přizpůsobí technologie a složení souvrství vegetace.

Šikmá střecha na obrázku využívá k závlaze speciální nasákavou minerální vlnu, která zásobuje rostliny vodou. Je osázena nenáročnými rozchodníky, které vydrží dlouhou dobu bez zalévání i v horkých letních měsících.
Šikmá zelená střecha s využitím nasákavé minerální vlny
Šikmá zelená střecha s využitím nasákavé minerální vlny
 

Nasákavá minerální vata zajistí rostlinám vláhu

Zmiňovaná minerální vata se v zelených střechách používá jako částečná náhrada substrátu. Jedná se o takzvaně hydrofilní, tedy vodu podporující materiál, ze kterého rostliny čerpají vláhu a ukládají si do něj živiny. Přebytečnou vodu odvádí pryč, aby nedocházelo k zahnívání kořenového systému. Vody je tak na střeše tak akorát a rostlinám se v nich daří.

Pro případ extrémního sucha, třeba po dobu několika měsíců, je možné zelenou střechu s náročnějšími rostlinami vybavit dodatečnou kapkovou závlahou. Střechy lze ale osázet i extrémně odolnými rostlinami, například mechy a sukulenty, které zvládnou i pouštní klimatické podmínky.

"Hydrofilní minerální vata (na obrázku) výborně hospodaří s vodu. Je to přírodní materiál, PH neutrální a sterilní. Je lehká, takže nezatěžuje konstrukci střechy. Je ideální pro dodatečné instalace zelených střech na domech," vysvětluje Josef Hoffmann z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).

Poznámka: Opakem hydrofilní úpravy minerální vlny je hydrofobní vlna, která naopak vodu odpuzuje. Minerální vata s touto úpravou (hydrofobní) se používá k jiným účelům, zejména tepelné izolaci budov. Důležité je tyto materiály v praxi nezaměňovat, protože každý slouží k jiným účelům.

 

Ozelenit lze dodatečně i stávající střechy

Dodatečné ozelenění starších střech nepředstavuje nijak náročný úkol. Potřebnou konstrukci není obtížné vybudovat. Projekt je ale třeba konzultovat s odborníky, kteří navrhnou skladbu souvrství tak, aby se střešní konstrukce nepřetížila. Typu střechy a její nosnosti se přizpůsobí skladba zeleně a použité materiály, například se aplikuje zmiňovaná hydrofilní minerální vlna.

Zelená střecha není nic složitého: "Je to vlastně květináč na střeše, který má otvor na odtok vody a ohrazení, takzvanou atiku. Důležité je kvalitní provedení hydroizolací, které zamezí prorůstání kořenů rostlin," radí Josef Vokál ze společnosti AKRE.
 
Zelená střecha je vlastně květináč na střeše
Zelená střecha je vlastně květináč na střeše

Jakými rostlinami zelenou střechu osázet

Výběr rostlin se odvíjí od typu zelené střechy. V praxi se setkáváme s takzvanými extenzivními a intenzivními vegetačními střechami.

V případě extenzivní zelené střechy je rozvoj vegetace ponechán na přírodě, takže vyžaduje jen minimální údržbu - občasné odstranění plevele či zálivku v případě dlouhotrvajících veder. Tomu odpovídá i volba rostlin, mezi které patří nenáročné a suchomilné sukulenty, rozchodníky, trávy, mechy. Pěstební vrstva je tedy poměrně nízká, obvykle činí 5 až 15 centimetrů. S tím souvisí nižší zatížení střechy. Proto je extenzivní zelená střecha vhodná pro většinu střech a to včetně těch dodatečně budovaných.

Intenzivní zelená střecha, jak již název napovídá, vyžaduje intenzivnější péči a to z důvodu jejího složení. Tyto střechy se spíše podobají klasickým zahradám, mohou být osázeny vzrostlými stromy, keři, květinami. Dodatečná zálivka a údržba je proto srovnatelná s běžnou zahradou. Tento typ zelené střechy je vhodný pouze pro střechy, které snesou vyšší zatížení. Vrstva substrátu je zde totiž vyšší. Obvykle se pohybuje mezi 30 až 100 centimetry.

Extenzivní zelené střechy, jako ta na obrázku, jsou obvykle osázena sukulenty, rozchodníky, mechy. Ty zvládají i obrovské výkyvy teplot a vydrží dlouho bez zálivky.

 
Více informací o zelených střechách naleznete zde.

Zdroj článku: avmi.cz


Štítky: Vegetační střechy
Rubriky článků