Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Střešní krytiny

Došky, rákosové krytiny

19. 9. 2011

SLAMĚNÉ DOŠKY

V minulých staletích byly často používanou střešní krytinou slaměné došky. Nejčastěji se používaly pro venkovská, převážně zemědělská stavení. Hlavním důvodem používání této krytiny byla její dostupnost,  pokládka bez potřeby odborníků a elegantní splynutí s přírodou.

ilustrační foto

















Usedlost v Moravských Kopanicích (gajdosi.eu)


Realizace doškových střech:

Pavel Otáhal

www.rakosovestrechy.cz/
Kobylí 243, 691 10 Kobylí
tel. (+420) 602 720 567
otahal.pavel@seznam.cz


V zahraničí, převážně v Maďarsku a Holandsku, se tradice doškových střech udržela dodnes a je tam velice populární i na nově postavených stavbách. Na našem území se na její znovuzrození dlouhá léta jenom čekalo. Dnes už se začíná dostávat více do podvědomí a můžeme ji vídat i na novostavbách.

 

Klasické slaměné došky se vyrábí výhradně z žita. Jiné obilí nedosahuje takové výšky, jaká je potřeba na výrobu došků. Žito se na poli poseče asi 7 až 10 dní před dozráním, ty největší stébla (min. 120,130 cm) se samovazem sváží do snopů, které se naskládají do mandelů (17 až 18 snopů poskládaných do kříže na sebe) a nechají se dozrát. Následně se žito nechá mlátičkou vymlátit, aby se zachovala pouze stébla. Ta se musí ručně vyčesat a povříslem (krouceným slaměným provazcem) svázat do jednotlivých došků. Ten se musí pootočením, tzv. osmičkou zpevnit a dokařskou sekerou se osekají konce.

Došky se mohou pokládat na jakýkoli typ krovu, ovšem podmínkou je minimální sklon střešní roviny 45°. Ideální je plně odvětrávaná střecha, což znamená kladení přímo na laťování, bez bednění a jiných vrstev. Pokud by se došky kladly na plné bednění, hrozilo by uhnívání materiálu zespoda, kam se nedostane vzduch. Došky se začínají klást od spodu a každý zvlášť se přichytává povříslem k jednotlivým latím. Hřeben se musí dodatečně zpevnit. Dřív se zpevňovaly a zatěžovaly pomocí drnů nebo hliněných mazanin a prostupy kolem komína a okraje střech se zpevňovaly dřevěnými šindeli.
Na 1m2 střechy je zapotřebí 12-15 snopů slámy.

ilustrační foto












Slaměná střecha-ukázka kladení přímo na laťování (www.rakosovestrechy.cz)



Výhoda slaměných došků je především v dostupnosti materiálu. Každý zemědělec si může žito vypěstovat v podstatě sám. Další nesporná výhoda je jednoduchá a levná oprava poškozených došků. Stačí pouze vytáhnout staré zničené kusy a vyměnit je za nové. Tento typ krytiny je naprosto bezúdržbový, tudíž pro majitele výhodný. Navíc sláma slouží jako skvělý izolant a v tloušťce 350 mm splňuje tepelné normy jako 140 mm tlustý polystyren. Celková tloušťka střechy se pohybuje od 250 mm do 400 mm. Pokud je pod střechou vytvořena obytná půda, má tato krytina i zevnitř nezaměnitelný vzhled a navíc pod ní bude v létě spíše chladněji a v zimě krásně teplo.


Ani větší povětrnost není s doškovou střechou problém. Při ní se doporučuje sklon střechy minimálně 50°, kdy vítr došky nepodfukuje, ale spíše přitlačuje ke střešní konstrukci a tím ji zpevňuje. V místech, kde není skoro žádná povětrnost a o to více se vyskytují srážky, není doporučeno si doškovou střechu pořizovat. Proto se raději nejprve zeptejte odborníka, než si střechu necháte položit.

 

Jelikož je kompletně celá výroba i pokládka pouze ruční práce, předpokládá se, že si za tuto krytinu trošku připlatíte. 1m2 vás vyjde na 1 až 2 tisíce korun.



RÁKOSOVÁ KRYTINA

ilustrační foto












Novostavba u Prahy s rákosovou střechou (rakosovestrechy.cz)



Rákosová krytina, lépe řečeno rákosové došky jsou čím dál častěji k vidění na střechách nových domů. Jejich výborné izolační vlastnosti a osobitý vzhled si získávají stále více fanoušků.
Jak už napovídá název, došky se vyrábí z rákosu. Bohužel pro nás, stébla rákosu rostoucího u nás jsou příliš silná a nedají se z nich vytvořit došky, jaké bychom chtěli. Pro výrobu se používají stonky co nejtenčí (zhruba o tloušťce cigarety) a nejkratší okolo 140 až 160 cm. Z toho důvodu se surovina dováží ze zahraničí, především z Maďarska. Řemeslníků, kteří umí s rákosem pracovat a vytvořit z něj kvalitní krytinu je bohužel už pouze hrstka. Čím více se ale bude krytina rozšiřovat, tím více zájemců o její stavění bude.


ilustrační foto












Rákosová střecha v kombinaci se štípaným šindelem- rodinný dům Čekanice (www.rakosovestrechy.cz



Rákos se musí sklízet výhradně v zimních obdobích. Roste u vod, povětšinou v bahnitých místech, a musí se proto počkat do zimy až se půda zpevní, zmrzne a můžou na ni najet stroje pro jeho sklizení. Také se čeká, až opadá veškeré listí. Po sklizni se rákosové snopy svezou do skladišť, navrší se do kuželů a nechají se usušit. Sušení trvá zhruba měsíc a poté je rákos dostatečně vysušený pro použití na střešní krytinu.

 

Pokládka se v postatě nijak neliší od slaměných došků. Optimální sklon střešní roviny je opět minimálně 45°. Rákos se ovšem nepřivazuje povřísly, ale tzv. se prošívá. Speciální jehlou, jejíž délka je přizpůsobena tloušťce došků a která má na konci očko, se provleče pozinkovaný drát a celá se prostrčí doškem směrem dovnitř. Tam se drát vytáhne z jehly, jehla propíchne druhý konec došku, v interiéru se opět drát, který je veden přes dřevěnou konstrukci provleče jehlou a celá se vytáhne a drát se uváže. Takto se prošije každý došek zvlášť a zajistí se tak dokonalá pevnost. Na 1m2 střešní plochy se pokládá asi 12 až 14 snopů. Pokládá se opět odspodu na odvětrávanou střechu a vzdálenost laťování je 300 mm. Hřeben a prostupy se musí překrýt. Nejčastěji používaný materiál je štípaný šindel, dále se používá také měděný plech nebo keramika. Celá pokládka se provádí opět ručně. Po ukončení pokládky se musí krytina „učesat". Speciálním nástrojem, tzv. nabíjedlem se natloukají jednotlivé snopy do sebe.

ilustrační foto











Střešní rákosová krytina nad otevřených barem ( rakos.kvalitne.cz )


Rákosu nevadí ani silný vítr. Ten urychluje proces schnutí a zvyšuje tak životnost střechy. Ta se uvádí okolo 40 až 50 lety, ovšem setkáváme se s rákosovými střechami starými několik stovek let.

Cena se pohybuje ve stejných relacích jako běžná krytina.


UMĚLÝ RÁKOS

Kromě přírodního rákosu se na trhu objevila i krytina z rákosu umělého. Na první pohled a hlavně z dálky je k nerozeznání od přírodního materiálu. Vyrábí se z plastu, konkrétně z recyklovaného polyetylenu a polypropylenu. Dodává se v několika barevných odstínech od zářivě žluté po tmavě hnědou. Převážně se používá na zastřešení altánů, přístřešků, pergol a v zoologických zahradách u zvířat, které přírodním rákosem určitě nepohrdnou.


Jednotlivé výrobky z přírodních materiálů naleznete v katalogu krytin ZDE

 

Další články z kategorie: Střešní krytiny ZDE





autor: AZ, Otáhal, Krytiny-Střechy.cz



Štítky: Přírodní stavba, Došky
Rubriky článků