Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře
0

Renovace střech, nové střechy – vzorové realizace objektů

Stavebníci Karlova mostu používali moderní metody

23. 6. 2009

Stavitelé Karlova mostu používali ve 14. století moderní postupy, které jsou připisovány až novodobým stavařům. Na přednášce o Karlově mostu to řekl Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Dokazuje to podle něj výzkum této středověké památky, na kterém se od roku 2002 podílí.

Středověcí stavebníci například přidávali příměsi do malty zdiva, které vyplňuje vnitřek mostu, čímž zlepšili její kvalitu. Podobné postupy používali starověcí Římané. Ovšem vědci dosud podle Přikryla předpokládali, že s pádem římské říše tyto technologické dovednosti zanikly. Znovuobjevit je měli až stavebníci ke konci 18. století. "Tvrdíme, že tu není 1000 let díra ve znalostech, ale že šlo o velmi pečlivě střežené know-how stavebních hutí. Jedním z těch příkladů je právě výplňové zdivo Karlova mostu," řekl Přikryl.

 

Karlův Most

 

Vědce při výzkumech překvapila kvalita zdiva. "Vytvořili zdivo, které svými vlastnostmi odpovídá moderním konstrukčním hmotám, které označujeme jako lehké konstrukční betony," řekl Přikryl ČTK. Takové hmoty jsou lehké, ale zároveň pevné. Metr krychlový zdiva v Karlově mostu tak podle Přikryla váží pouze kolem 1850 kilogramů, zaručuje ale mostu velkou stabilitu.

Odborníci podrobili zkouškám složení malty z Karlova mostu. Průzkum pomocí infračervené spektroskopie podle Přikryla neprokázal vysokou přítomnost organických přísad, což vylučuje, že dělníci do malty přidávali vajíčka, aby zlepšili její kvalitu. Přidávání vajec do malty Karlova mostu připomínají některé legendy. "Organické přísady nebyly z technologických důvodů do malty přidávány," zdůraznil Přikryl.

S výsledky průzkumu nesouhlasí biochemička Štěpánka Kučková. Ta se podílela na výzkumu, který v maltě z Karlova mostu před časem prokázal přítomnost vaječných proteinů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podle ní použili metody, které nedokážou objevit malé množství organických přísad.

S tím Přikryl souhlasí, brání se ale, že malé množství těchto látek nedokáže ovlivnit kvalitu malty. Z technologických důvodů by proto přidávání malého množství vajíček nebylo důležité. Nevyloučil ale, že vajíčka mohla být přidávána z mytických nebo neracionálních důvodů. Dodal ale, že legenda o přidávání vajec do malty Karlova mostu pochází pravděpodobně až z pera spisovatele Aloise Jiráska.

Rozborem vnitřního zdiva mostu vědci podle Přikryla také zpochybnili předchozí výzkumy, podle kterých je vnitřek památky ve velmi špatném stavu kvůli vysoké koncentraci soli a vody. Podle nových měření je vlhkost v mostu velmi vysoká, ale není tak katastrofální, jak se někteří odborníci obávali. "Díky budované izolaci se teď dá očekávat snížení vlhkosti," dodal Přikryl.

Průzkumný výkop vědcům také odhalil nečekaný poznatek. "K našemu velikému úžasu jsme zjistili, že Karlův most nemá jednu klenbu, ale dvě," zdůraznil Přikryl. Druhou klenbu, která je "položena" na té vnější, podle něj tvoří opukové desky, které zajišťují větší stabilitu mostu. Pokud by by byla porušena vnější klenba, druhá by most udržela.

Karlův most je v současné době v péči stavebníků. Rekonstrukce začala v srpnu 2007. Stavebníci pokládají novou izolaci, vyměňují také kameny v zábradlí mostu. Postup prací ostře kritizovala památková inspekce ministerstva kultury, která loni v listopadu konstatovala, že práce na mostě výrazně narušily autenticitu této národní kulturní památky a Praha porušila památkový zákon. Magistrát, který opravu zadal, ale s obviněními nesouhlasí.

Karlův most, který je spolu s Pražským hradem zřejmě nejznámější památkou Prahy, nechal postavit Karel IV. Základní kámen k mostním pilířům byl položen 9. července 1357. Stavitelského díla se ujal Karlův dvorní architekt Petr Parléř. Pod jeho vedením byla mezi léty 1373 až 1380 dokončena vstupní věž na staroměstském břehu.

další informace o Karlově mostu



Další články z kategorie: Renovace střech, nové střechy - vzorové realizace objektů ZDE



fotografie: Wikipedie
autor:ČTK



Štítky: Stavby, stavebnictví
Rubriky článků