Podkroví se bez sádrokartonu neobejde. Vyvarujte se chyb

1. 5. 2020

V současnosti se bez sádrokartonu neobejde prakticky žádná podkrovní stavba. Opláštění podhledů nebo šikmin sádrokartonovými deskami je běžným stavebním řešením. I přes nesporné výhody sádrokartonu, jakými jsou nízká hmotnost, relativně velká rychlost výstavby, kvalitní zvuková i tepelná izolace, dobré protipožární vlastnosti a možnost variability, se ale podkroví stává rizikovým místem, kde často dochází ke konstrukčním chybám. Které to jsou a jak se jim vyvarovat?

Pozor na napojení různých stavebních materiálů

Mezi místa s nejfrekventovanějšími estetickými a mnohdy i funkčními vadami bývá návaznost nenosného omítaného zdiva na sádrokartonové opláštění podkrovních podhledů a šikmin. „V této oblasti se totiž „kříží“ několik různých konstrukcí a ještě více odlišných materiálů,“ vysvětluje Martin Mydloch, technický poradce senior ze společnosti Rigips Skupiny Saint-Gobain. V podkroví se tak můžeme setkat s nenosnou zděnou, relativně subtilní příčkou, která dosahuje tloušťky přibližně 8 až 14 cm, sádrokartonovým podhledem, kovovými profily, dřevěnou konstrukcí krovu, tepelnou izolací a parotěsnou fólií, která zabraňuje pronikání vodní páry do konstrukce.

„Lidová tvořivost často nezná meze. Bohužel v podkroví může později zapříčinit výskyt mnoha vad, protože si při napojování materiálů lidé vypomáhají různými fintami a zlepšováky, kterými ale v důsledku vše jen zhorší,“ upozorňuje Martin Mydloch z Rigipsu. Při špatném provedení stavebního detailu se mohou stále dokola opakovat praskliny nebo i vážnější poruchy konstrukce. Opravami se totiž odstraňují pouze důsledky. Příčina přitom spočívá v nesystémovém řešení konstrukcí v podkroví.

Základem je střecha v dobrém stavu

Proč ale spojení různých materiálů představuje takový problém? Každý materiál má rozdílnou roztažnost, která se mění podle úrovně vlhkosti, teploty a zatížení v podkroví. Jak se materiály vlivem okolních podmínek roztahují, způsobují pohyby v konstrukcích. Ty pak mají ten efekt, že se na konstrukci mohou objevit různé estetické vady, jako jsou prasklinky nebo vážnější trhliny, vlhnutí a dokonce vlivem špatně provedené parozábrany i plísně.

Další problém může způsobit samotná konstrukce střechy, protože alfou a omegou podkroví je právě střecha. Ta by měla být v dobrém stavu a udržovaná. Její případný špatný stav, který by pak následně při rekonstrukci podkrovních konstrukcí dělal problémy, ale často na první pohled nemusíte poznat. Vždy je proto dobré nechat si střechu a krov zkontrolovat od statika, který vám sdělí, zda je krov stabilní a danou rekonstrukci zvládne. Velkým strašákem podkrovního trámoví bývá třeba dřevomorka či červotoč, nejde však o neřešitelný problém.

Když máme jistotu, že střecha i krov jsou v dobrém stavu, můžeme se vrhnout na plánování opláštění krovu sádrokartonem a stavbu nenosných příček. Nesmíme však zapomínat, že návaznost nenosné, relativně tenké příčky na konstrukci střechy, tedy na krovy, je sama o sobě problematická a v praxi často špatně řešená, protože u konstrukce střechy dochází k nepatrné a postupné změně tvaru nebo průhybu, zejména vlivem sesychání dřeva, změnami teplot, vlhkostí nebo zatížením. Problémem je, že tenkou nenosnou stěnu nelze do krovu jednoduše rozepřít.

„Proto musíme vytvořit takzvané dilatační kluzné napojení příčky na krov, tedy že místo, v němž se spojuje sádrokarton a krov, zjednodušeně řečeno, mírně zvětšíme a spojíme dilatační lištou, která bude vyrovnávat rozdílnou roztažnost materiálů a jejich průhyby. Nesprávnou variantou bývá, že se zděná příčka stabilizuje opřením o sádrokartonové podhledy,“ vysvětluje Martin Mydloch.

Nepodceňte izolaci

Po správné montáži sádrokartonových příček, přichází na řadu izolace. Vhodně zvolený druh izolace je v případě podkroví velmi důležitý. Většina z nás se někdy setkala s problémem plísní v interiéru. Špatně provedená tepelná izolace nebo nedostatky v aplikaci parotěsné zábrany mohou vést k vlhnutí povrchu, v delším časovém horizontu i k degradaci materiálu a poté až ke vzniku oněch nepříjemných plísní, které mohou způsobovat četné zdravotní problémy od dušnosti přes různé druhy alergických vyrážek.

Jak se tedy vyvarovat případným vadám?

Ať už jde o stavební poruchy či estetické vady v podkroví, chytrou cestou je nesnažit se spojovat různorodé materiály, ale přistoupit k výstavbě podkroví systémově. Tedy zásadní je použít komplexní systémový přístup. „To znamená, že k sádrokartonovým podhledům a šikminám přidáme stejné řešení i pro svislé nenosné příčky. Postavíme systémové sádrokartonové dělicí příčky a také předstěny u nosných a štítových stěn, zkrátka nebudeme v podkroví kombinovat různé druhy zdících materiálů nebo izolace,“ vysvětluje Martin Mydloch z Rigipsu.

Jedině takto předejdeme nejčastějšímu nešvaru v podkroví, tedy praskání spár a vzniku mikrotrhlin. Pokud ještě navíc aplikujeme na všechny rohy i kouty v našem novém podkroví speciální hranový systém, budou rohy i kouty sádrokartonových konstrukcí pevné, odolají silným nárazům, a navíc je lze vytvořit v rekordně krátkém čase. Za předpokladu správné technologie montáže, řešení detailů a návazností je důsledné uplatnění sádrokartonových konstrukcí řešením, kterým se spolehlivě vyhneme všem výše popsaným prohřeškům a závadám.