Zlatá krytina na střechu i fasádu

Stejných předností si byl při výběru střešního a fasádního materiálu vědom i nizozemský architekt Kees Marcelis, který si v rodném Elstu navrhl rodinný dům svých snů. Avšak ne vše bylo hned od začátku tak jasné, jak se na první pohled zdá. Marcelis není totiž pouze architektem, ale také designérem. A vše konzultuje se svými kolegy anebo diskutuje s investory. I v tomto případě, při plánování vlastního rodinného domu, nezměnil svůj přístup a procesně prošel stejnou cestu jako při řešení jakéhokoliv jiného projektu.

 

Prvních pět až šest hodin bývá v jeho zakázkách těch nejdůležitějších. Během této doby totiž Marcelis pořádá se svými kolegy a klienty designové workshopy u jednoho velkého kulatého stolu. „Nikdo v ten moment není šéfem, a právě tehdy vzniká jakási demokratická rovina očí. Každý v místnosti je v tu chvíli architektem, každý se v tu chvíli na projektu aktivně podílí,“ vysvětluje. „Rád se inspiruji, když pracuji s náročným a kritickým týmem,“ odpovídá na otázku, proč ho baví pracovat jako designér a architekt současně. V Elstu ho kolegové hned na začátku povzbudili, že v rodném městě potřebuje architektonickou vizitku.

„Úplně se ponořit do projektu je skvělé, ale ne vždy je to možné. V Elstu to bylo o to jednodušší, že jsem vše řešil jen s kolegy v kanceláři. Jinak se snažím za svými klienty cestovat, jak jen to jde,“ upřesňuje. Tak vznikly projekty v Lucembursku, Rakousku, Sýrii, Francii, Kanadě a Jihoafrické republice. V jeho ateliéru mu při realizaci projektů pomáhají vždy dva produktoví designéři a architekti. Marcelis, který začínal před 30 lety, je dnes jedním z nejlepších interiérových architektů v Nizozemsku a proslavil se také jako architekt elegantně řešených vil, restaurací, přestaveb a showroomů.

Klempířská firma Duinkerke Dak en Zink zažila za posledních 15 let strmý rozvoj. Šéf společnosti vsadil na správnou strategii se střechami pro rodinné domy. Již v roce 2006, ve svých devatenácti letech, začal jezdit od domu k domu po městech jižního Nizozemska a nabízet různé opravy, nebo trubky a profily jako instalatér. V těchto prvních letech si všiml, že většina majitelů domů potřebuje někoho, kdo umí předělat střechu, opravit komínové přípojky a provést další druhy klempířských prací. Z těchto začátků pramení Duinkerkeho vášeň pro zpracování různých druhů kovů, které, jak říká, „mají všechny svůj charakter.“ Patří mezi ně i hliník, který přirovnává k listu papíru, protože je tak flexibilní při zpracování, a tak lehký. Pokud jde o další výhody hliníku, nemusí dlouho přemýšlet. Podle Duinkerkeho jsou to bezesporu možné variabilní délky a vynikající konkávní nebo konvexní křivky, které lze s tímto materiálem vytvářet.

Na rodinném domě Keese Marcelise v Elstu pokládal plechy PREFALZ a Falzonal v odstínu béžová savana. Doplňky pak v odstínu P.10 antracitová. Fasáda a střecha jsou provedeny s provětrávanou mezerou a tvoří poslední úroveň vícevrstvého opláštění budovy. Přáním architekta Keese Marcelise bylo zrealizovat netradiční stojaté drážky na štítových stěnách v rozměrech, které jsou méně obvyklé. Pro tyto 70 mm vysoké drážky si musel Duinkerke dokonce vyrobit speciální nástroje.

O projektu