Střecha slepená jako vlaštovčí hnízdo, přesto krásná

V obci Rybník v Jihočeském kraji se investor pustil do rekonstrukce 25 let staré taškové krytiny. Prvotním impulzem bylo domnělé zatékání střechou s nízkým sklonem, které se ale nepotvrdilo. Zdrojem poruch byla kondenzace vlhkosti ve špatně větrané střeše, navíc uzavřené neprodyšným asfaltovým pásem. Nápravy nedobrého stavu a současně dobudování dalších střech se ujala firma pana Petra Račáka z Netřebic.

„Už léta pracuji s krytinami SATJAM,“ říká pan Račák, „a pro tuhle střechu to byla ideální volba. Krytina SATJAM Roof vypadá velmi efektně a původní skládanou krytinu nahradila tak, že se charakter střechy výrazně nezměnil. Výbornou volbou byla i kvůli některým nízkým sklonům u této stavby, protože velkoformátové provedení umožňuje použít krytinu už od sklonu 10°. V neposlední řadě je důležité taky to, že se mi s krytinami SATJAM dobře dělá a PRVNÍ CHODSKÁ, u které materiály nakupuji, je má ve svém sortimentu,“ usmívá se pan Račák.

 

Původní krytinu firma demontovala a strhala taky všechny fólie. Následovala oprava bednění, ošetření krovu a pokládka vrstev nové střechy (fólie, kontralatě, latě a krytina). „V jedné části má střecha sklon jen 14°, takže jsme zde použili těsnější DHV, než u ostatních střech,“ vysvětluje další postup realizátor, „a podlepovali jsme kontralatě. Vyplechované úžlabí zde má tzv. vodní kobylku (středové korýtko pro odvod vody - pozn.), aby se voda, zejména při přívalových deštích, nehrnula na nízkém sklonu zpátky pod krytinu. Taky jsem investorovi vymluvit jeho požadavek na instalaci střešního okna, což by v tomto sklonu nebylo šťastné. Díky všem provedeným úpravám je tato část střechy zabezpečena líp, než udává standard.“

Důležité bylo také řešení větrání celé střechy, s ohledem na předchozí havarijní stav. Na většině střešních ploch jsou proto osazeny originální odvětrávací tašky, na střeše s nízkým sklonem ale chybí. Jak je to možné? Vysvětluje pan Račák: „Střecha má provětrávanou půdu s průduchy ve štítu, kdy se jakoby nasává vzduch z konce úžlabí. Na tomto zvláštním řešení se dohodl majitel s tesařem, aby vyřešil původní problémy.“

Rekonstrukce s výměnou krytiny se týkala hlavní budovy s nízkým sklonem, ostatní jsou přístavby. Část s prosvětlenou střechou je například přístavba, určená pro budoucí bazén.

Dominantním prvkem, který ční nad hnědými plochami střech, je komínové těleso. Provedeno je ze stejného plechu hnědé barvy, takže vše dohromady tvoří estetický kompaktní celek. „Původní komín byl taky zaplechovaný, ale humpolácky. Od majitele jsem dostal volnou ruku udělat nápravu po svém, jen měla být bezúdržbová,“ pokračuje pan Račák. „Komínové těleso se třemi průduchy dnes slouží jenom na odvětrání z kuchyně, protože dům má tepelná čerpadla, takže nebylo nutno řešit požární bezpečnost. Rozhodl jsem se pro falcovanou krytinu, která hmotu komína člení, aby nepůsobil příliš mohutně.“

 

Přes svůj velký rozsah trvala práce na střechách v Rybníku jen tři týdny a jak říká pan Račák, bylo to díky zvolené velkoformátové krytině. „S velkoformátovými krytinami pracuju raději než s maloformátovými. Už na to mám systém, takže je to rychlé. Žádná velká dřina a když víte, jak na to, tak je to v pohodě. Nejběžnější jsou tabule délky 4,5 metru, což je pro dva lidi akorát.“

Členitá plechová střecha vyžadovala spoustu doplňků, z nichž ty speciální, jako  hřebenáče, odvětrávací tašky, sněhové zábrany a střešní schody, jsou použité originály k dané krytině. K původnímu příslušenství patří i odvětrání kanalizace, jenže to bylo třeba upravit. „Celá střecha je nachystaná na instalaci fotovoltaiky,“ vysvětluje pan Račák, „a originální kus odvětrání kanalizace by se pod fotovoltaiku nevešel. Musel jsem ho proto přizpůsobit. Sám jsem si vyráběl i okapničky a lemování štítů. Mám kompletně vybavenou klempířskou dílnu, takže si tyhle doplňky vyrábím přesně podle toho, co potřebuju. Na dílnu jsem pyšný, dokonce mám nákladní auto s hydraulickou rukou a taky speciální obrovský výtah, jediný těchto parametrů v Jižních Čechách. Já to mám tak, po práci na stavbě jedu nakrmit své dva koně, a pak do dílny, kde bývám až do večera.“

S kompletně vybaveným zázemím je pan Račák z velké míry soběstačný, bez dodavatele materiálu se ale neobejde. „Většinu z toho, co potřebuji, nakupuji u PRVNÍ CHODSKÉ, specialisty na střechy nejen u nás na Českokrumlovsku. Tahle spolupráce trvá už takových 20 let a můžu potvrdit, že funguje. Dokonce bych řekl, že je taková hodně přátelská.“

 

Střechy však pan Petr Račák dělá ještě déle, už tři desítky let. A práce ho stále baví. Stabilně mu pomáhají dva kolegové a nově si zapracovává absolventa čerstvě po vyučení. Přes sezónu pak přibývají i brigádníci. Přiznává ale, že existuje něco, co rád nemá. Jedná se o úřadování, papírování nebo taky řešení banalit s některými zákazníky, kteří načerpají ‚moudra‘ na internetu a pak se hádají o milimetry. „Ale jsou i jiní,“ dodává, „jako právě majitel v Rybníku, který nás nechal dělat svobodně. Samozřejmě s tím, že všechno bude dobře.“

Podle názoru pana Račáka, už lidé začínají slyšet na řemeslo a obracejí se na  profesionály. Už pochopili, že střecha je tak významná investice, že potřebuje opravdové specialisty. K těm pan Račák bezesporu patří, což dokládá i dlouhá řada jeho spokojených zákazníků. „Na stavbu se nikdy nechci vracet kvůli nějakému problému,“ uzavírá vyprávění pan Račák. „Proto se při odchodu zákazníka vždycky ptám, jestli se jim výsledek líbí. Obvykle jsou nadšení a já vím, že nebude problém. Když mi pak zákazník ještě i sám zavolá, jak je spokojený, tak se mi to fakt líbí. Jak říká Tomáš Holý v klasické komedii, já jsem vždycky rád pochválenej ...“

Zdroj článku: PRVNÍ CHODSKÁ