Jak se dělají střechy u protinožců

2. 11. 2022

Pokrývačské řemeslo se v různých zemích v mnohém liší. Co je běžné v naší střechařské tradici, může být pro střechaře z jiných koutů světa zvláštností. A stejně je tomu i naopak. V dnešním článku vám přinášíme kuriozitu ze zahraničí od našeho redaktora přímo z Nového Zélandu. Pojďme se tedy podívat na to, jak vypadají montážní postupy na opačné straně světa a v čem se liší od těch našich.

Lokalita stavby: Auckland (severní část Nového Zélandu)

Informace o stavbě: Jako krytina jsou použity trapézové plechy. Jedná se o skladovací halu, kde není požadavek na vytápění. Tepelná izolace v konstrukci není.

Skladba konstrukce: sádrokarton zavěšený na nosné konstrukci krovu, vzduchová mezera, ochranné pletivo proti pádu, separační folie, trapézový plech

Ploché střechy bez odvětrávání

U nás se trapézové plechy doporučují instalovat od sklonu minimálně osmi stupňů (na horách je to dokonce od 13 stupňů). Na Novém Zélandu se naopak trapézové plechy pokládají i na minimální sklony střech. Neřeší se odvětrávání, parozábrana ani zateplování střech. Instalace nové střechy se tak skládá z pouhých třech kroků - demontáž plechu, pokládka nové separační vrstvy a následná montáž nového plechu.

Nejprve se demontuje původní trapézový plech na téměř ploché střeše a odkryje se podstřešní souvrství.

Demontáž plechu - schéma Na obrázku je schéma střechy bez demontovaného trapézového plechu.

1. podkladní dělící vrstva z papíru
2. ochranné pletivo, které zabraňuje propadnutí
3. vzduchová mezera
4. podhled v interiéru

V dalším kroku se na a původní pletivo se poté položí nová separační vrstva ze syntetické fólie.

Separační vrstva z tkaného papíru
Ve třetím kroku se položí nový trapézový plech. Na střeše se neřeší větrání, kondenzace ani zateplování.

Provádění hřebenů střech – (ne)odvětrávání

Dle našich podmínek by se dalo říci, že je Nový Zéland rájem nevětraných nebo špatně větraných střech, což snižuje životnost střešních systémů jako takových. Odvětrání se neřeší ani u okapu, ani u hřebene.

U průmyslových staveb je větrací pás na hřebenáč aplikován přímo v klempířské dílně ještě před vlastní montáži na střeše. Odvětrání je tak dle našich norem určitě nedostatečné.

Video: Aplikace těsnící pásky na plechový hřeben

Aplikace perforovaného těsnícího pásu na hřebenáč

Další variantou je úplné zatěsnění hřebene s tímto výsledkem:

Pod hřebenáčem je oplechování, které je nýtem přichyceno ke krytině. Do podkladního oplechování je zaháknut vrchní plech ve tvaru hřebenáče. Hřebenáče jsou vyrobeny jako plechy na míru pokud možno v jednom kuse, ve spojích jsou spojeny na sraz a přetmeleny.

Zaklapávací krytina u hřebene

Podkladní oplechování u hřebene + schéma plechů
zelená: hřebenáč, červená: podkladní oplechování, modrá: zaklapávací krytina

Na střeše potom vzniká jednotná linie hřebene.

Jednotná linie hřebene
UPOZORNĚNÍ: Pozor, tento článek neslouží jako instruktážní manuál! Jedná se pouze o informační článek, jak jsou realizovány střechy v oblasti Austrálie a Nového Zélandu, kde panují jiné klimatické podmínky (vyšší teplota a menší vlhkost).

Vyjádření odborníka pana Jana Rypla z firmy JUTA a.s.

Jaký je Váš názor na zhotovení této konstrukce střechy v daných klimatických podmínkách Nového Zélandu (Auckland) z pohledu možné kondenzace a odvětrání?

Ano, při takových klimatických podmínkách interiéru a exteriéru je taková skladba teoreticky možná, ale pouze za předpokladu, pokud pod horním trapézovým plechem bude vytvořena účinná dostatečně nadimenzovaná ventilační vzduchová mezera s proudícím venkovním vzduchem. Tj. i s dostatečnými otvory pro vstup a výstup vzduchu. Tj. kdy mezi horním a spodním záklopem střechy nebude uzavřený vzduch. Ale i tak bych u horního trapézového plechu použil plech alespoň s antikondenzační vrstvou.

V opačném případě hrozí nejen rychlé přehřívání střechy a interiéru v letním období, ale zejména k tvorbě vysokých kondenzací na spodní straně horního plechu a jejich odkapu do spodního opláštění, pokud na takovou střechu začne působit např. vliv studeného deště, či rychlá změna venkovní teploty.

Ještě podotýkám, že jakékoliv fóliová či jiná hydroizolační vrstva jež bude v ploše prokotvena kotvícími prvky krytiny nemůže plnit funkci hydroizolační vrstvy. Tj. pokud taková vrstva má plnit funkci hydroizolace (odvádějící vodní srážky), pak musí nad ní následovat kontralatě po spádu střechy !!!

Viz. "Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014)", zejména část 2, bod 2, odst. (6) na str. 29, a norma ČSN 731901-2 Navrhování střech, jež na "Pravidla ..." v této věci odkazuje (viz. bod 5.3 a zejména bod 5.3.3. pozn. 1, na str. 11) .
Nemluvě o normě ČSN 730600 Hydroizolace staveb.

Ventilace nízkodifúzní krytiny (tj. výška ventilační mezery a velikost vstupních a výstupní otvorů pro její fungování) se dimenzuje dle ČSN 731901-2 Navrhování střech, příloha B

V případě této konstrukce je nezbytné zajistit dobré větrání prostoru pod střechou, které jednak zabraňuje nadměrnému přehřívání prostoru pod střechou (interiéru) a jednak zabraňuje rozdílným teplotám nad a pod střechou (např. během deště), které vede ke kondenzaci na spodní straně plechové střechy (kondenzu může být velké množství).

Autor článku: Krytiny-strechy.cz