Powered by Smartsupp
Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Vizualizace střechy

Krovy a dřevěné konstrukce

Druhy dřeva a řeziva pro stavební účely

23. 5. 2017


DRUHY DŘEVA A ŘEZIVA PRO STAVEBNÍ ÚČELY

Dřeviny lze rozčlenit podle různých hledisek. Botanicky se dělí na jehličnaté a listnaté, obě tyto skupiny pak lze dělit na dřeviny tvrdé a měkké, mezi nimiž však není přesná hranice. Dále je lze členit třeba podle původu na domácí a dovezené apod.
Fyzikální a mechanické vlastnosti jednotlivých druhů dřeva se liší nejen podle druhu dřeviny, ale i v rámci jednoho druhu, neboť vliv na vlastnosti dřeva mají i podmínky růstu - podnebí, hustota okolního prostoru, typ půdy apod. Liší se i vlastnosti dřeva z jednoho stromu podle toho, ze které části stromu řezivo pochází. Obecně lze říci, že jehličnaté dřeviny rostou rychleji, proto je jehličnaté dřevo měkčí, méně trvanlivé, ale také lacinější.

Jehličnaté dřeviny

Jehličnaté dřeviny tuzemského původu na stavbě převládají. Nejvíce se používá smrk. Smrk má měkké, poměrně lehké a pryskyřičné dřevo s dlouhými vlákny. Smrkové dřevo je dosti pružné a pevné, zasucha velmi dobře štípatelné. Málo se bortí a sesychá. V interiéru je značně trvanlivé, venku málo odolné. Barva dřeva je žlutohnědá, bez tmavě zbarveného jádra. Používá se prakticky na všechny druhy stavebního řeziva - jako konstrukční dřevo i na stavebnětruhlářské výrobky. Smrkové dřevo je vhodné k lepení.

Jedle má dřevo podobných vlastností jako dřevo smrkové. Zpracovatelnost dřeva je o něco horší, pevnost o něco nižší než u smrku. V suchu je jedlové dřevo velmi trvanlivé, méně odolné je v exteriéru. Vysoce trvanlivé je ve vodě. Dřevo je žlutobílé a má málo pryskyřice. Používá se stejně jako smrkové dřevo. Je velmi dobře štípatelné, proto se užívá na výrobu šindelů.

Borovice má dřevo měkké, ale tvrdší než smrk, lehké až středně těžké, křehčí a málo pružné. Má vysoký obsah pryskyřice, proto je velmi trvanlivé i ve vlhku, zejména ve vodě. Pryskyřice však není v dřevní hmotě rozložena rovnoměrně, proto je borovicové dřevo náchylné k jejím výronům. Dřevo je bílé barvy se žlutočerveným jádrem. Kvůli svým horším mechanickým vlastnostem a velké sukovitosti se na výrobu konstrukcí nepoužívá. Jeho zvláštní barva a originální struktura s častými suky je však velice ceněna architekty. Bývá tak často použita v interiérech na obklady či nábytek.

Modřín má středně těžké dřevo, poměrně měkké, i když tvrdší než smrk či borovice. Barva je žíutobflá s červenohnědým jádrem. Má výbornou trvanlivost jak v suchu, tak i ve vlhku a ve vodě. Je vhodný k použití tam, kde jsou vysoké požadavky na bezpečnost a trvanlivost, a také v místech s proměnlivou vlhkostí a teplotou. Dále se používá na stavebnětruhlářské výrobky, neboť modřínové dřevo je hodně pružné.

Listnaté dřeviny

Buk je z listnatých dřevin u nás nejpoužívanější. Má tvrdé dřevo, těžké a dobře štípatelné. Dřevo je pevné, ale málo pružné, značně sesychá a praská. V exteriéru je málo trvanlivé, zato v suchu a ve vodě je jeho trvanlivost vysoká. Barvu má bílou až okrovou.

Dub má tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné dřevo, dobře štípatelné a vysoce trvanlivé. Má úz­kou běl a široké hnědé jádro. Dělají se z něj jakostní vlysy a náročné stavebnětruhlářské výrobky. Značnou výhodou je jeho stálost ve vodě. Dubovédřevo bylo proto v minulosti hojně používáno na zakládání staveb, ve vodním stavitelství apod. V trvalém vodním uložení dosahuje časem vlastnosti blížící se kameni, ovšem po vystavení vzdušnému prostředí se velice rychle rozpadá. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti při rekonstrukcích historických objekta.1 dnes je dubové dřevo nenahraditelnou surovinou v železničním stavitelství.

Obr.: Přehled nejpoužívanějších dřevin pro stavebnictví

Exotické dřeviny

Ostatní druhy dřevin se ve stavebnictví používají poměrně zřídka a většinou jako dekorační prvky nebo pro speciální účely (např. sauny, žaluzie). Stále častěji se i u nás uplatňují exotické dřeviny, jako jsou abachi, aburn, americká olše, americká třešeň, americký jasan, americký javor, americký ořech, badi, bangirai, bilinga, bon­gosi, cedr, eben, eukalyptus, finská borovice, framire, hemlock, i/omba, itauba, khaya, kasipo, koto. mahagon, massaranduba, meranti, niangon, oregon, pinie, ramín, saraya, sipo, švédská bříza, teak a další podle požadavku zákazníka.

Třídění dřeva

Dřevo vykazuje oproti umělým konstrukčnfm materiálům (např. oceli) poměrně vysokou va­riabilitu vlastností. Na rozdíl od umělých konstrukčních materiálů, jejichž jakost může být při výrobě ovlivněna podle účelu použití, lze u rostlého dřeva zabezpečit požadovanou jakost pouze tříděním. Vizuální třídění dřeva je založeno na kontrole viditelných charakteristik (suků, šířky letokru­hů, odklonu vláken), které ovlivňují mechanické vlastnosti dřeva.

Jedná se hlavně o vady růstové (suky, trhliny, nepravidelnosti struktury a barvy) a vady způ­sobené cizopasnými organismy (plísně, houby) nebo hmyzem (chodby a výletové otvory), jejichž působením vznikají další potenciální ložiska degradace. Největšími škůdci stavebního dřeva jsou dřevokazné houby, které rozkládají celulózu (celulózovorní nebo lignin (lignino­vorní vedoucí ke ztrátě pevnosti až k úplnému rozpadu.
Mezi hlavní zástupce škůdců patří tesařík, červotoč, hrbohlav, z hub pak kornatka, koniofora a asi nejobávanější dřevomorka, kterou lze s ohledem na její urputnost označit za královnu. Hlavními příčinami výskytu dřevokazných hub jsou zvýšená vlhkost objektu, nesprávné konstrukční řešení, které umožní zatékání vody, nedostatečná ochrana dřeva biocidy, pro­vozní poruchy, použití nevhodného druhu dřeva a další.

Obr.: Příklady dřevokazného hmyzu

Ochrana dřeva proti biologickému napadení se řeší jednak vhodným konstrukčním řešením (vhodný výběr dřeva, tvarová optimalizace dřevěných prvků, izolace proti vlhkosti apod.), jednak chemickou ochranou založenou na použití vhodných chemických prostředků, které obsahují účinné látky proti biologickému napadení, vlhkosti a povětrnosti (biocidní prostředky).

Obr.: Příklady biologického napadení dřeva



Čerpáno z publikace: Stavební materiály pro SPŠ Stavební (Moderní i tradiční materiály, zkoušení stavebních hmot, praktická cvičení), vydavatelství Grada
Autoř: Karel Kolář a Pavel Reiterman





Štítky: Přírodní střecha
Rubriky článků