Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Doplňkové konstrukce ve střeše, ostatní informace

Hromosvody - seriál moderní střecha

23. 9. 2010

Aby váš dům neshořel nebo se neporušila jeho konstrukce vlivem zásahu blesku, je třeba si na střechu pořídit hromosvod. Vhodný typ hromosvodu pro vaši střechu vám může určit realizační firma. Pokud ale budete znát zásady jednotlivých hromosvodných soustav, budete si moct sami vybrat typ, který vám bude nejvíce vyhovovat.

Hromosvod se skládá z 3 základních prvků.

Jímací zařízení slouží k zachycení blesků a všech elektrických výbojů. Mohou být tyčové, kde jsou jímače umístěny na hřebeni střechy,
nebo vodičové, kdy jímače vytvářejí plošný jímací systém.

Svody- spojují jímací soustavu s uzemněním a je na nich umístěna zkušební svorka, která má být podle platné normy ve výšce 1,5 m až 2 m nad zemí.
Ostatní svody spojují jímací zařízení s kovovými prvky s hlavním svodem.

Uzemnění je zařízení předávající elektrický náboj zemi. Skládá se ze dvou částí - zemního vedení a zemniče. Zemnič se vyrábí ve formě desky, tyče, drátu, pásu nebo lze použít jiná kovová zařízení uložená v zemi, např. vodovodní potrubí.

ilustrační foto











MATERIÁL PRVKŮ HROMOSVODU

Materiálově jsou prvky vytvořené z mědi, pozinkované oceli či hliníku, a to v různých formách.
Vodiče se vyrábí jako lana, dráty nebo pásy
jímače jako tyče, dráty a lana
svody pouze ve formě tyčí a lan
a zemniče jako pásy 4x30 mm, tyče, desky (0,5x1 m v tloušťce 25 mm) nebo dráty.

SOUSTAVA TYČOVÁ

Její použití je výhradně na sedlových a valbových střechách a výjimečně se objevuje i na střechách plochých. Skládá se z hlavních, pomocných a náhodných jímačů.
Hlavní strojené jímače, které se umisťují na hřeben střechy v maximálních vzdálenostech 15m od sebe, jsou vyrobeny ve formě tyčí 1,5 m až 2 m vysokých.
Pomocné jímače tvoří dráty o průměru 10 mm a ve smyčce se umisťují na chráněné místo, nejčastěji komín.
Náhodné jímače jsou kovová zařízení umístěná na střechách budov a jsou to např. antény, hlavice ventilátorů apod.
Dalšími částmi této soustavy jsou samozřejmě svody a uzemnění.

SOUSTAVA VODIČOVÁ

Tato soustava plně nahrazuje soustavu tyčovou. Používá se pouze na šikmé střechy a její hlavní jímač tvoří celé hřebenové vedení, které je opět doplněno o pomocné jímače umístěné na konstrukcích vystupujících nad střešní rovinu, což jsou komíny, římsy apod.


SOUSTAVA MŘÍŽOVÁ

Jak už napovídá sám název, jedná se o soustavu jímacích lan, které nad plochou střechou vytvoří mříž. Oka, která díky propletení vzniknou, mohou být veliká maximálně 20x60 m. křížení vodičů se spojuje křížovou svorkou.
Podle druhu podpor tuto soustavu rozdělujeme na 2 typy.


Soustava prostá
se instaluje na ploché střechy pouze obytných a občanských budov. Jímače se ukládají na volné vodící podpory ve výšce 100 - 150 mm nad střechou. Vzdálenost podpor je cca 1,5 m. Veškeré kovové předměty na střeše se připojí k soustavě jako náhodné jímače a na stavební konstrukce se osadí jímače samostatné.


Soustava podepřená
se opět instaluje na ploché střechy, ovšem tentokrát u rozlehlejších průmyslových a občanských budov. Jímací síť se ukládá asi 500 mm nad střechu na nevodivé podpory, které se kladou do vzdáleností 5 - 10 m od sebe. Všechny kovové předměty se uzemňují samostatným vedením nad vodič.


FARADAIOVA KLEC

Je to zvláštní typ mřížové soustavy. Chrání většinou důležité budovy, nebo objekty, kde po zásahu blesku hrozí výbuch (př. sklady výbušnin, transformovny...). Jímací zařízení se umisťuje asi 500 mm nad střechu tak, aby ji pokrylo celou, a pokládá se na stožáry, které jsou vzdáleny od objektu 2m. Vytvořená síť má oka velká max. 20 x 20 m. ( klecový hromosvod )

ilustrační foto








     Tyčový                 Hřebenový                    Klecový



ODDÁLENÉ HROMOSVODY

Tento typ hromosvodu se využívá u budov, které musíme chránit s ohledem na okolní objekty (např. vojenské objekty). U menších objektů používáme tzv. stožárový hromosvod. Konstrukce hromosvodu je od budovy vzdálená minimálně ½ své výšky, která musí být dostatečně velká, aby ochranný kužel od stožáru (poloměr podstavy musí být alespoň 1 ½ výšky) přesáhl hranici objektu min. o 2 m. U větších objektů se používá závěsného hromosvodu.


ilustrační foto






      Stožárový                  Závěsový                        klecový



ilustrační foto









Ochranný prostor tyčového jímače a stožáru



VEDENÍ SVODŮ

Svody se vedou dvojím způsobem. Prvním z nich je volný průběh po fasádě, kde se přichytávají po určitých vzdálenostech kotvami. Druhý způsob je vedení pod omítkou. Svody musí být v plastové trubici o průměru 32 mm. Zhruba 1,5 - 2 m nad zemí, kde se nachází zkušební svorky, se vytváří betonová nebo litinová skříňka.


POČET SVODŮ

Důležité je také vědět, kolik svodů bude pro daný objekt potřeba. U obytných staveb postačí pouze základní počet svodů, který se určuje podle velikosti objektu. Pro malé budovy, které mají obvod do 40 m a výšku menší jak 10 m stačí jeden svod.
U obytných a občanských staveb už je to jinak. Stavbám s obvodem menším jak pětinásobek šířky postačí 1 svod na 30 m. Pokud je obvod objektu větší, počítá se s 1 svodem na každých 15 m.




Další články z kategorie: Doplňkové konstrukce ve střeše, ostatní informace ZDE



autor: Krytiny-Střechy.cz; AZ 



Štítky: Hromosvod
Rubriky článků