Co udává a jak číst průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Nová vyhláška nahradí původní vyhlášku č. 148/2007 Sb., podle které se průkazy zpracovávaly do roku 2012. Hodnocení energetické náročnosti se podle ní počítalo méně vypovídajícím způsobem. proto se hodnoty ukazatelů energetické náročnosti nemusejí ani pro stejný dům shodovat. Dů- vodem změny byla potřeba sjednocujícího a jednoznačnějšího výpočtu. Pokud se například v reklamních materiálech budou uvádět hodnoty podle původního průkazu, musejí tak být vždy označeny.

Plocha obálky budovy je součet ploch vnějších stěn, oken, střechy a podlahy domu. Je to tedy plocha hranice, přes kterou uniká teplo do okolí.

Čím nižší hodnotu má, tím má budova v poměru k svému objemu méně ploch, kterými uniká teplo. U stávajících budov již není možné tento faktor změnit. Při projektování nové budovy jej lze ovlivnit ve stádiu architektonického návrhu. Hodnota faktoru se běžně pohybuje mezi 0,2 (velmi kompaktní budova) a 1,2 (nekompaktní budova).

Celková energeticky vztažná plocha je měřena po jednotlivých podlažích vždy k vnějším okrajům obvodových stěn. Je proto vždy větší než běžně uváděná užitná plocha. Její přesný výpočet stanoví vyhláška. Na energeticky vztažnou plochu se vážou všechny měrné hodnoty uvedené v tomto průkazu. Měrnou hodnotu daného ukazatele energetické náročnosti lze získat vydělením hodnoty pro celou budovu hodnotou energeticky vztažné plochy.

Zjednodušeně řečeno se jedná o energii, která vstupuje do budovy nebo v některých případech na pozemek. Jde tedy např. o množství elektřiny, které by proteklo elektroměrem při typizovaném užívání domu. Obdobně se může jednat o plyn nebo dálkové teplo. V případě pevných paliv, jako je blomasa nebo uhlí se jedná o množství energie obsažené v palivu, která vám dodají do domu. Do dodané energie se také počítá solární záření dopadající na sluneční kolektory nebo fotovoltaické panely a energie prostředí, kterou může využívat tepelné čerpadlo.

Neobnovitelná primární energie zjednodušeně říká, jaký je vliv budovy na životní prostředí. Udává tedy, kolik neobnovitelné energie dodáme, aby se do budovy dostala třeba elektřina. Pokud do budovy dodáme 1 MWh primární elektřiny ročně, pak potřebujeme 3 x 1 MWh = 3 MWh primární energie k její výrobě (protože elektrárny vyrábějí energii s určitou účinností). Naopak pokud využíváme solární energii, pak na 1 MWh dodané energie nepotřebujeme žádnou neobnovitelnou primární energii, ta je tedy = O MWh).

Měrné hodnoty jsou vztaženy na 1 m2 energeticky vztažné plochy. Ta je uvedena v záhlaví průkazu. Vynásobením měrných hodnot energeticky vztažnou plochou získáme výsledné hodnoty pro celou budovu. Ty odpovídají jejímu typizovanému užívání. Pokud budeme přetápět nebo přijde tuhá zima, pak skutečná spotřeba uvedené hodnoty převýší. Pozn.: hodnoty pro celou budovu jsou v megawatthodinách, kdežto měrné hodnoty jsou v kilowatthodinách na metr čtvereční za rok. 1 MWh = 1000 kWh. Černá šipka s bíle vepsanou hodnotou ukazuje vždy stav hodnocené budovy a její zařazení do energetické náročnosti. V případě prodeje či pronájmu jde o hodnotu, kterou má stávající budova, v případě výstavby či renovace jde o hodnotu, kterou dosáhne nová, resp. renovovaná budova. Zobrazená měrná hodnota zařazená do příslušné třídy slouží k porovnání energetické náročnosti jednotlivých budov mezi sebou.

Doporučená opatření - zde je vidět, zda zpracovatel stanovil doporučená opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy. Ze zákona má tuto povinnost pouze u větší renovace, nicméně vlastník budovy si tuto službu může objednat i v ostatních případech. Podrobný popis opatření se uvádí v několikastránkovém protokolu, který vždy doprovází grafickou podobu průkazu.

Podíl energonositelů na dodané energii - podle tohoto grafu si vlastník budovy či zájemce o její koupi může udělat představu o ročních nákladech na energii při jejím typizovaném užívání. Hodnoty dodané energie za rok podle jednotlivých tzv. energonositelů si jednoduše vynásobí běžnou cenou megawatthodiny. Cena energie se liší podle dodavatele a tarifu, lze ji dohledat například v poslední faktuře. Pro položku "Slunce a energie prostředí" se pak hodnota přirozeně násobí nulou.

Ukazatele energetické náročnosti budovy - tato část průkazu ukazuje energetickou kvalitu obálky a jednotlivých technických systémů budovy. Z toho lze vyčíst, zda nejvíc energie připadá na vytápění, nebo třeba na osvětlení, a na co se má soustředit vlastník, pokud chce energii a peníze ušetřit. Význam šipek je obdobný jako u hodnocení celkové dodané a neobnovitelné primární energie na první straně průkazu. Zpracovatel průkazu získává svou autorizaci od Ministerstva průmyslu a obchodu. Musí mít příslušné vzdělání, zkušenosti a projít úspěšně zkouškou. Při chybně zpracovaném průkazu mu hrozí odebrání autorizace a pokuta. Ke svému podpisu nemusí dávat razítko, k příslušné autorizaci sežádné nepřiděluje. Pokudje razítko otištěno, jde o osobní razítko nebo razítko související s jinou odbornou činností zpracovatele. V případě pochybnosti lze jméno zpracovatele ověřit podle čísla osvědčení na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Obr.: Princip výpočtu energetické náročnosti podle vyhlášky 78/2013 Sb, zdroj: Grada
Poznámka: OZE - energonositele obnovitelných zdrojů energie (např. sluneční záření, energie okolí, biomasa apod.); nOZE - energonositele neobnovitelných zdrojů energie (např. uhlí, zemní plyn, lehký topný olej, propan); teplo/chlad - tepelná energie obsažená v teplonosné látce (např. otopná voda, pára, chladicí voda

Průkaz energetické náročnosti budovy komplexně hodnotí budovu po stránce spotřeby energie - celkové dodané energie do budovy. Jinak řečeno, zajímá nás budova, její potřeba energie, a dále nás zajímají energetické systémy budovy, které pokrývají tuto potřebu energie s různou mírou účinnosti využití dodané energie do objektu. Energie, která je dodána do budovy (plyn, elektřina, tuhá paliva apod.). V případě rodinného domu se jedná o dodanou energii na vytápění, přípravu teplé vody, osvětlení včetně pomocných energií.