Střecha zima

Střešní konstrukce bezpečné proti polétavému sněhu

15. 1. 2015

Žádná skládaná krytina není těsná proti polétavému sněhu. Tam, kde je třeba vyloučit následky průniku sněhu, je nezbytné navrhnout v projektu odpovídající opatření.

Kudy proniká polétavý sníh krytinou?

• Přiváděcími a odváděcími otvory, jimiž jsou větrací vzduchové vrstvy napojeny na venkovní ovzduší,
• prostupy krytinou, jako jsou komíny, klasické komínové lávky, odvětrávací potrubí apod.,
• napojeními na ostatní konstrukce, průniky rovinou střechy (např. úžlabí) a okraji střechy (např. štítová hrana),
• ložnými a styčnými spárami mezi prvky skládané krytiny.

Důsledky průniku polétavého sněhu

Jen málokdy lze zpozorovat průnik sněhu a učinit včasná opatření. Obvykle navátý sníh zůstane v konstrukci střechy a roztaje s následným zvlhnutím níže položených vrstev střešního pláště a dřevěných konstrukcí střechy, což může způsobit celou řadu škod:

• na vlastní nosné konstrukci střechy
• na tepelné izolaci,
• na vnitřním povrchu.
Ze stejného důvodu může dojít i ke zkratu v elektrické instalaci s následkem požáru.

Opatření proti průniku polétavého sněhu

Úroveň těchto opatření je závislá na místních podmínkách, jako je poloha stavby a klimatické poměry a na využití podkroví. Z dále popsaných důvodů je v horských oblastech vhodnější tříplášťová střešní konstrukce. Proto je vhodné navrhovat pojistnou hydroizolaci, která bude provedena na bednění se spodní větrací mezerou. Pozor však na dodržení funkčního odvětrávání ve spodní vzduchové vrstvě, čehož zvlášť u složitých střech či u střech s větším počtem prostupů, nástaveb a vestaveb nelze dosáhnout bez zvýšeného rizika právě průniku polétavého sněhu pojistnou hydroizolací v důsledku jinak nezbytného propojování obou vzduchových vrstev.

Bednění může být provedeno z prken 3/4" – 1” silných, na něm pak leží pásy vlastní pojistné hydroizolace s přesahem 10 cm, přičemž spodní pás je na bednění připevněn pouze v oblasti přesahu horního pásu. Veškerá napojení v nároží, úžlabí, v oblasti prostupů, jako jsou komíny, odvětrávací potrubí, střešní okna apod., je třeba provést tak, aby byl vyloučen průnik vody těmito detaily. Na takto provedenou pojistnou hydroizolaci se připevní kontralatě, které je třeba dimenzovat podle požadavků ČSN 73 1901- viz tab. - Doporučené dimenze větrání šikmých střech v kapitole Střešní konstrukce – Odvětrání.

Pojistnou hydroizolaci nejmenšího stupně těsnosti, tj. pásy difuzní fólie volně prověšené mezi krokvemi, lze provést pouze v případě, je-li dodržen alespoň bezpečný sklon střechy. V případě, že je podkroví využíváno k obytným účelům a na střechu je zároveň kladen další zvýšený požadavek, čímž je právě zvýšené riziko průniku sněhu, pak není tato jednoduchá pojistná hydroizolace postačujícím doplňkovým opatřením.

Veškeré prostupy vlastní krytinou či napojení krytiny na ostatní konstrukce je třeba dostatečně utěsnit např. pomocí klínových těsnicích pásů.

Pravidla a normy

Z platných technických předpisů z hlediska možnosti průniku polétavého sněhu poukazujeme na Pravidla pro navrhování a provádění střech, která vydal Český svaz klempířů, pokrývačů a tesařů v roce 2001, která stanovují provést vhodnou pojistnou hydroizolaci, stejně jako normy ČSN 73 1901:1999 Navrhování střech a ČSN 730540-2:2002 Tepelná ochrana budov.

Zdroj textu: Bramac spol. s.r.o.