Splachovat nebo zalévat zahrádky užitkovou vodou?

 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento krok podpořilo. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel. Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i stávajících projektů. Ušetřit lze až 40% spotřeby pitné vody.  Detailní parametry užitkové vody, na jejichž základě bude zajištěna zdravotní nezávadnost, musí ještě připravit Ministerstvo  zdravotnictví. Na dnešním online kulatém stole za účasti Šance pro budovy a MŽP se  debatovalo rovněž o legislativním zvýhodnění pro zelené střechy nebo pokračování  podpůrných programů pro úsporné budovy.  V Česku lze v následujících letech očekávat stále delší období sucha, implementace  systémů pro šetrné hospodaření s vodou je proto nezbytná. K tomu má dopomoci změna zákona, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví.

„Jasná definice užitkové vody v Česku doposud chyběla. Pokud chtěl stavebník do své budovy začlenit některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musel získat povolení krajské hygienické stanice, čímž se celý proces výstavby zdržoval. Navíc neměl jistotu kladného výsledku,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy,  a dodává: „Díky ujasnění pravidel budou stavebníci vědět, jaké parametry má užitková voda splňovat,  pokud ji chtějí vesvé budově využívat k zalévání, splachování nebo například praní.“ Ministerstvo zdravotnictví by nyní mělo připravit vyhlášku  s kvalitativními parametry, na jejichž základě se bude pomocí odběrů a rozborů prokazovat, že upravená srážková a šedá voda je  zdravotně nezávadná a nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví. Účinnost zákona má  naběhnout v roce 2022.

Česko má obrovský potenciál pro úsporu  vody v budovách. Do této doby bylo realizováno pouze několik systémů recyklace šedých vod pro bytové domy. Jedná se o nový  projekt Botanica K v Praze-Jinonicích a vestavby do stávajících bytových domů, např.  rekonstrukce panelového domu v Jiříkově. Systémy na recyklaci šedé vody využívají také některé hotely, např. Mosaic House v Praze, Bouda v Malé Úpě nebo Galant v Mikulově, administrativní budovy nebo  nákupní centra (Centrum Černý Most v Praze). Vůbec nejvíce realizací bylo uskutečněno v rodinných domech, kde není třeba žádat o povolení hygienu.


Opětovné použití užitkové vody bude díky nové legislativě jednodušší

Ministr životního  prostředí Richard Brabec k tomu doplňuje: „Podstatná část těchto projektů byla podpořena z tak zvané malé Dešťovky (Národního programu Životní  prostředí), kde bylo k 7. červnu 2021 evidováno sedmdesát schválených žádostí na pořízení techniky využívající přečištěné odpadní a srážkové vody v domácnostech. To je ale zlomek toho, co se již z malé Dešťovky  realizovalo: od doby jejího vyhlášení v roce 2017 jsme  do dnešního dne přijali na 10,5 tisíce žádostí v celkovém objemu dotační podpory ze strany státu ve výši  cca 425 milionů korun. Díky nim se ze srážkové vody bude zavlažovat na 9,5 tisíce metrů čtverečních ploch českých zahrad a významně se tak ušetří zdroje pitné  vody. MŽP se nevěnuje jen široké dotační podpoře smysluplných opatření na hospodaření s vodou, ale irozšiřování povědomí o nich v celé naší společnosti. Spolu  s popularizátorem vědy Vladimírem Kořenem jsme  za podpory OPŽP připravili vloni odvysílaný osmdesátidílný seriál dvouminutových pořadů Kapka vody  (jeho sledovanost se – u některých dílů odvysílaných v hlavním čase – vyšplhala nad 500 tisíc diváků), Česká televize je letos v létě bude reprízovat a naváže na ně naše nová čtyřicetidílná řada. Chceme, aby se Česko naučilo s vodou hospodařit doslova do poslední kapky.“

MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona (aktuálně  projednávaného v Parlamentu ČR) začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii  hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně u větších renovací stávajících  budov. Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné, může být povolen regulovaný odtok dešťové vody z pozemku. „Díky tomuto kroku MŽP bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je  v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzivní zástavby v městském prostředí,“ podotýká  ministr životního prostředí Richard Brabec. MŽP rovněž připravilo metodický pokyn  pro stavební úřady. Podrobně stav zmapovala studie MŽP, která se hospodaření se  srážkovými vodami věnovala.  

Připravuje se také změna vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc Kč ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy a podpořilo ji Ministerstvo životního prostředí. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely  na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem  kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku. Účinnost přílohy č. 16, týkající  se srážkovného, navrhuje Ministerstvo zemědělství od 1. září 2022. Důležité bude rovněž  vytvořit metodický návod pro obce k zavedení pravidel šetrného hospodaření s vodou. „Městu Říčany se v loňském roce podařilo provést změnu územního  plánu, přičemž implementovali požadavek na zelené střechy pro novostavby nad 300 metrů čtverečních scílem omezit tepelné emise do okolí, zadržet dešťovou vodu a celkově  zlepšit mikroklima města. Postup Říčan může sloužit jako inspirace pro ostatní obce,“ vysvětluje Petr Holub.

Letoškem startuje nové období programů pro podporu úsporných renovací a staveb, které umožňují financovat i projekty zahrnující šetrné  hospodaření s vodou. Ministr Brabec doplňuje, že se to týká programu Nová zelená úsporám pro renovace a stavby bytových a rodinných domů (za období od roku 2017 do roku  2021 přijalo MŽP na výstavbu zelených střech  747 žádostí s podporou bezmála 55 milionů korun a novou plochou zelených střech cca 72 hektarů. Pro roky 2021–2025 Státní fond životního  prostředí ČR odhaduje, že bude v oblasti hospodaření se srážkovou vodou a zelených střech  přijato 9 000 žádostí za 500 milionů korun), a to  v rámci Operačního programu Životní prostředí se zaměřením na veřejné budovy, jako jsou  školy, školky, nemocnice nebo úřady (z OPŽP  2014–2020 byla schválena podpora pro 126 projektů zaměřených na hospodaření se srážkovou  vodou ve výši 479 milionů korun) či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, určeného pro komerční a podnikatelské budovy.

Finance lze navíc čerpat také  ze zcela nových zdrojů – Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.  Celkem bude podle odhadů ŠPB z programů na úspory energie a vody v budovách  do roku 2030 k dispozici asi 125 miliard korun. „Finančních zdrojů je, řekněme, dostatek, je však  potřeba k renovacím a výstavbě přistupovat koncepčně. Musíme vytvořit přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory  podle toho, zda se jedná o rodinný dům, nebo školu. Důležité je, že programy umožňují jednoduchou podporu integrovaných projektů úspor energie a šetrného hospodaření  s vodou v jedné žádosti. Tento přístup je potřeba dotáhnout i do pravidel pro žadatele a do jednotlivých výzev,“  uzavírá Petr Holub.