Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Bezpečnost na střeše

Projektování kotvících bodů plochých střech - zásady, chyby, vzory

22. 8. 2016

Při navrhování umístění jednotlivých kotvících bodů je nutno dodržovat některé zásady, které v maximální míře vyloučí lidskou chybu při použití osobního úvazu. Následky pádu z výšky mají velmi často závažné následky, rychlost záchrany je vždy rozhodujícím činitelem. Doba vyproštění pracovníka, který spadl a je správně jištěn, nemá překročit 10 až 20 minut. Rozhodující vliv na případné zranění a dobu vysvobození má zejména délka volného pádu. Při projektování střešních kotevních bodů je nutné počítat vždy s nejméně příznivou situací, která může nastat. Systém je třeba volit tak, aby co nejvíce eliminoval možné chyby v jeho použití.

Některé zásady projektování kotvících bodů:

Volná hloubka případného pádu nesmí být více než 1,5.
Tato hloubka zajištuje, že nedojde k vážnějšímu zranění a zejména je dána operativní možnost vysvobození osoby i za pomoci osobního kontaktu.
(Délka volného pádu je definována jako délka bezpečnostního lana od hrany pádu k upevněné osobě) Délku volného pádu také vymezují výrobci bezpečnostních vybavení a je nutné důsledně respektovat jejich návody k použití.

Upozornění: u permanentních lanových systému nepředpokládáme, že pracovník má tlumič pádu k dispozici !

Jednotlivé kotvící body pro tyto účely nemohou být osazovány na hranu možného pádu. Takto umístěné body prakticky neumožňují pracovní pohyb po střeše mezi jednotlivými body. Lanové systémy s permanentním lanem je možné umístit i na hranu pádu. Umístění kotvících bodů v ploše, musí být vždy v souladu s montážními návody výrobce. Zejména vzdálenosti mezi jednotlivými body jsou limitující. Kotvící bod smí být osazen jen na konstrukční prvek stavby, který splňuje podmínky pro osazení konkrétního typu bezpečnostní kotvy. Zatížení při případném pádu se přenáší nejen na nosný prvek, ale je limitováno i spojovacími prvky kotvy. V případě pochybnosti o vhodnosti použít nosný prvek k ukotvení je nutné řešení konzultovat se statikem.

Projekt kotvících bodů a systému se provádí vždy pro daný systém daného výrobce.


Záměna výrobků by mohla vést k nesprávnému použití.

Nejčastejší chyby v umístení kotvícího bodu:

Nejčastejší chyby v umístění kotvícího bodu, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Tato varianta vyžaduje použití smyčky do nejvzdálenějšího bodu. V místě nejkratší vzdálenosti je však překročená povolená výška pádu na laně a hrozí riziko vážného úrazu.

Nejčastější chyby v umístění kotvícího bodu:

Nejčastejší chyby v umístění kotvícího bodu, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Rovněž v tomto případě hrozí riziko „nadměrného“ pádu v nejbližším bodě hrany střechy od
osazeného kotvícího bodu.

Určení délky lana bez pomocného kotvícího bodu:

Určení délky lana bez pomocného kotvícího bodu, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Toto řešení vyhovuje zásadám pro umístění kotvících bodu. Pracovník použije maximálně lano délky 7 m, ani v nejbližším místě od kotvícího bodu nehrozí překročení povolené délky volného pádu.

Určení délky lana s pomocným kotvícím bodem:

Určení délky lana s pomocným kotvícím bodem, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Jestliže je kotvící bod dále než 5 m od nejbližší hrany pádu, musí být na diagonále ve směru k rohovému bodu umístěn ješte jeden kotvící bod, umístěný 5 m od základního kotvícího bodu.

Příklad řešení ploché střechy – s pomocí jednotlivých bodů

Příklad za použití kotvících bodů, které mohou navzájem vzdálené být max. 7,5 m

Příklad za použití kotvících bodu, které mohou navzájem vzdálené být max. 7,5 m, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
U tohoto způsobu se projevují tyto nevýhody:
- mnoho kotvících bodů
- mnoho otvorů ve střeše
- nebezpečí pochybení při volbě délky úvazu
- časté přemísťování úvazu
- náročnější montáž

Riziko nesprávné volby délky osobního úvazu u jednotlivých kotvících bodu:

I v případě, že jsou dodrženy správné vzdálenosti od hrany, může nastat situace, kdy pracovník nesprávně posoudí potřebnou délku lana. Takto navržený systém nezajištuje maximální eliminaci nesprávného postupu pracovníků, kteří na střeše pracují.
Riziko nesprávné volby délky osobního úvazu u jednotlivých kotvících bodů, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Vzdálenost kotvících bodů od hrany je správná. Hrozí však riziko špatné volby délky lana osobního úvazu. Při rozteči mezi kotvícími body 7,50 m a vzdálenosti kotvících bodů od hrany střechy 2,5 m, nesmí délka lana osobního úvazu překročit 4,0 m. Pracovník vykonávající práce musí být s tímto rizikem seznámen! Toto rešení je sice možné, ale nevylučuje maximálně možnou lidskou chybu. Pokud to situace dovoluje snažíme se tyto případy řešení nepoužívat.

Příklad řešení ploché střechy – s pomocí lanového systému

Pro tento případ jsou použity kotvící body s možností vzdálenosti 10,0 m

Příklad řešení ploché střechy – s pomocí lanového systému, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Takto zvolené řešení umožní přístup ke hraně střechy i ke všem světlíkům.
Upozornění: pracovník vykonávající práce musí být upozorněn na povinnost přístupu ke světlíkům pouze ze strany bezpečnostního lanového systému. Při pravidelné práci na a v blízkosti světlíku je vhodné zvolit lanový systém i mezi zbylými řadami světlíku.

Upozornění: každý typ kotvících bodů má přesně stanovenou maximální vzdálenost mezi kotvícími body !

Příklad řešení ploché střechy – s pomocí kombinace lanového systému a pomocných kotvících bodů

Příklad řešení ploché střechy – s pomocí kombinace lanového systému a pomocných kotvících bodů, zdroj: Metodika - Ing. Mojmír Klas
Vysvětlivky: EAP = samostatný kotvící bod

Správné umístění pomocných kotvících bodů je velmi duležité!

Zdroj a autor textu: Ing.Mojmír Klas, CSc., projektant a revizor zádržných systému proti pádu osob, publikace: Metodika pro projektování a osazování strešních bezpecnostních kotvících systému proti pádu osob pro ploché a šikmé strechy; www.mojmirklas.cz



Štítky: Bezpečnost na střeše, Práce na střeše
Rubriky článků