Historické krovy: Oprava krovů - Posouzení krovu

3. 11. 2025

Historické krovy nesou v sobě nejen řemeslnou tradici a estetický otisk minulých dob, ale také právem vyžadují pečlivé posouzení před každou opravou. V případě staveb s původní nebo dlouho neobnovovanou dřevěnou konstrukcí – ať už jde o venkovské usedlosti nebo městské domy – se stává klíčovým správné stanovení stavu konstrukce, zohlednění všech změn, které jí prošly, a případná výměna či zesílení prvků. Článek nabízí odborný vhled do procesu – jak rozpoznat původní konstrukční systém, čím mohou být problémy při jeho posuzování a jaké kroky je nutné podniknout, když standardní řešení už nevyhovuje.

Posouzení krovu se skládá z několika kroků:

Určení původního konstrukčního systému a jeho posouzení. Důležité je zjištění, zda konstrukční systém původního krovu byl vhodně zvolen a zda měl konstrukční závady. Při tom je třeba vzít v úvahu změny, kterými krov prošel, zejména změny krytiny (s tím související změnu zatížení) a narušení konstrukce způsobené zejména napadením (ale i jinými faktory, například požárem). Při posuzování konstrukčního systému přichází v úvahu několik možností:
Původní konstrukční systém či systém v minulosti změněný či upravený vyhovuje.
Stávající konstrukční systém bude vyhovovat po odstranění konstrukčních závad.
Stávající konstrukční systém bude vyhovovat po zesílení prvků nebo spojů.
Stávající konstrukční systém nevyhovuje (je nutno vytvořit nový konstrukční systém doplněním novými prvky nebo vložením nové konstrukce).
Konstrukční závady mohou být v krovu od počátku, mohly však vzniknout při úpravách nebo špatně provedených opravách. Rozlišení původního konstrukčního systému může být u krovů, které byly opravovány nebo měněny, někdy obtížné. Příklady konstrukčních závad, se kterými se u krovů setkáváme:
Spatně zvolený typ konstrukce (příkladem může být ležatá stolice u střechy se sklonem menším než 40°). Častěji se vyskytuje v přechodné době, kdy se zavádí nový typ konstrukce.
Vhodný konstrukční systém, prvky však nemají dostatečné dimenze. Tato závada se vyskytuje například u venkovských krovů nižší kvality, u staveb pauperitních nebo provizorních. Nedostatečné dimenze může mít jinak kvalitní krov, který byl přetížen novou krytinou.
Běžnou závadou je nedostatečné ztužení krovu (například u hambalkoyých krovů venkovských staveb z století, které mají jen malý počet vazných trámů nebo poze- dnice na vysoké půdní nadezdívce, zajišťovaly příčné ztužení železné pásky kotvené do stropních trámů, často tento způsob nebyl dostatečný).
I u konstrukčně dobře vyřešeného krovu bývá někdy nedostatečným způsobem zachycena vodorovná síla jednotlivých vazeb (zejména v nárožích a valbách nebo u krovů, do kterých proniká klenba spodních podlaží), viz tabule 252-254.
Spatně řešené detaily, nevhodně užité spoje (například spojení kráčat s výměnami středním čepem s kolíkem).
Nejčastější konstrukční závadou je zazdění dřevěných prvků, které bylo u starších krovů běžné - při životnosti stavby řádově sto let se tato závada výrazněji neprojevovala. Od století (někdy i dříve) se od zazdívání pozednic upouští, většina krovů 19. století z tohoto hlediska vyhovuje. Koncem 19. století, zejména u staveb ve stylu novorenesance, se však opět setkáváme s porušováním zásady, že dřevo nemá být zazděno (pozednice zazděné do atik), viz tabule 236.

Ilustrativní obrázek vytvořil ChatGPT

■ V případě, že v krovu jsou poruchy (deformace), máme pochybnosti o vhodnosti užité konstrukce nebo má být krov přitížen (jinou krytinou, vestavbou podkroví), je nutné posouzení (statický výpočet) původního konstrukčního systému. Posouzení je nutné i v případech, kdy jsou pochybnosti o vhodnosti původního systému a pokud byl opravován, také v případech, kdy dimenze prvků neodpovídají běžným zvyklostem a je možno předpokládat, že jsou poddimenzovány. Statický výpočet je nezbytný u krovů, které mají velké rozpětí. Konstrukce mohla být poddimenzována již od počátku, mohlo dojít k jejímu přitížení nebo zásahem do konstrukce kpřitížení některých jejích částí. Poddimenzovány jsou často krovy původně stavěné na lehkou krytinu (šindel nebo jednoduché tašky), které jsou dnes zatíženy dvojitými taškami, slabé dimenze mají hambalkové krovy a stojaté stolice staveb venkovských, ale i řady městských domů. Je nutno posuzovat krov jako celek, zejména uložení a zachycení vodorovné síly, jednotlivé prvky a spoje. U mnoha krovů (například u stojatých stolic 19. století) je možno posuzovat jednotlivé prvky jako prosté nosníky, u prostorově působících krovů (například ležatých stolic) je však nutné posuzovat plnou vazbu jako rovinnou prutovou soustavu. U centrálních krovů je často nutné posouzení třídimenzionálního modelu konstrukce (viz tabule 237). Je třeba si uvědomit, že pro spolehlivou funkci prvku a celé vazby je mnohdy rozhodující napětí ve spoji, proto je třeba znát, jak jsou spoje v krovu provedeny. Při posuzování spojů je nut no pečlivě rozlišovat pevnosti dřeva v závislosti na směru vláken (viz tabule 189, 190, 192). V mnoha případech jsou dimenze prvků určeny právě únosností spoje. Pro analýzu konstrukčního systému je účelné posoudit krov na původní zatížení (na základě výpočtu je většinou možno zjistit na jakou krytinu byl dimenzován) i na zatížení po uvažované opravě. U historických krovů byly dimenze prvků do jisté míry unifikované, rozdílné zatížení (těžká nebo lehká krytina) a velikost krovů se projevily spíše v uplatnění konstrukčního systému (vzdálenosti krokví a plných vazeb, ztužení krovu) než v průřezech prvků. Podle zatížení se dimenze určovaly důsledně až u krovů 2. poloviny 19. století.

Je nutné odlišit prvky dodatečných oprav a zjistit, proč byly provedeny. Důvodem mohlo být:
odstranění konstrukčních závad,
oprava narušených prvků,
zesílení konstrukce nebo jednotlivých prvků.

Je nutno posoudit, zda opravy odstranily závady a rozhodnout, které historické opravy budou ponechány. Bude rozhodovat účelnost opravy, její provedení a stav dřeva.

Je nutno důkladně prověřit stav dřeva. Je třeba určit nejenom druh a rozsah napadení, ale především příčiny, které k napadení dřeva vedly, aby mohly být v návrhu opravy odstraněny. Obvyklé jsou tyto příčiny napadení:
konstrukční závady (zazděné dřevo, zejména pozednice, zhlaví trámů, atiky založené na dřevěných prvcích krovů),
zatékání v místech, kde jsou detaily střechy nevhodně provedené,
zatékání způsobené nedostatečnou údržbou krytiny,
rozšíření houby z napadeného dřeva ponechaného ve stavbě na dřevo, u kterého nebyly dodrženy zásady preventivní ochrany (zazdění, kontakt s mokrým betonem nebo násypem),
vytvoření příznivých podmínek pro napadení (dřevo ve vlhkém prostředí ve styku s parotěsnou zábranou, tato závada se vyskytuje častěji u obytných podkroví),
použití dřeva podřadné kvality pro dodatečné opravy.

■ Je nutno posoudit navrhované změny, které musí oprava krovu vzít v úvahu, zejména: - změnu zatížení (jiná krytina, zateplení střechy),

- zásahy do konstrukce vyvolané například využitím podkroví.

Zdroj článku:

Historické krovy
typologie, průzkum, opravy - 2. vydání

Autoři: Vinař Jan, Kyncl Josef
Vydavatel: GRADA

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.