Odvětrání plechové střechy je důležité pro její optimální funkčnost

26. 9. 2024

Plechové střechy ze své podstaty stavbu dobře chrání před povětrnostními vlivy a působením srážek. Při jejich návrhu je ale nutné vzít v úvahu také ochranu před vlhkostí z interiéru a její dostatečné odvětrání.

Majitelé a investoři se při realizaci staveb zpravidla zabývají otázkou, jaký zvolit materiál střešní krytiny. Mnohdy ale bývá opomíjeno, že pro optimální funkčnost střešní konstrukce je nutné ji posuzovat jako celek a zaměřit se nejen na volbu vhodného materiálu, ale i na to, co je pod ním – tedy optimální skladbu celého střešního pláště. Ta by měla být vždy navržena s ohledem na danou situaci stavby, lokalitu i požadavky na konkrétní funkční vlastnosti dané střechy. Opomíjenou otázkou na mnoha stavbách bývá riziko kondenzace vlhkosti a její dostatečný odvod.

„Investoři mnohdy návrh střechy optimalizují na co nejnižší cenu a šetří na použitých materiálech. Taková střecha pak sice může plnit svůj účel z pohledu ochrany před povětrnostními vlivy, nezatéká pod ní, nebude ale mít patřičné parametry a neposkytne očekávaný komfort bydlení. Velmi častou chybou bývá například nedostatečně provedené odvětrání, jehož důsledkem mohou být nevhodné vlhkostní a teplotní poměry v prostoru pod střechou,“ uvádí Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM, předního českého výrobce plechových střech.

V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Každodenními činnostmi obyvatel stavby, jako jsou dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. V opačném případě může dojít k její kondenzaci. Nejvýraznější je tento jev v zimním období, kdy se obvykle zvyšuje interiérová vlhkost a rostou rozdíly vnitřních a venkovních teplot.

„Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde. Pokud je ve střešním plášti použito dřevo nebo jiný podobně nasákavý materiál, může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození,“ upozorňuje Ing. Petr Tureček. Dřevo může být napadeno hnilobou, plísněmi, houbami nebo dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase může docházet ke korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její tepelněizolační parametry. Důsledkem jsou nevhodné teplotní a vlhkostní poměry v prostoru pod střechou.

Pro dlouhodobou spolehlivou funkčnost střechy je nutné řešit také její dostatečné odvětrání.

Chyby odvětrávacího systému

Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. „Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat,“ popisuje tento efekt Ing. Petr Tureček ze SATJAMu. Právě v jejím návrhu a provedení se na stavbách často chybuje, ať už kvůli snaze omezit náklady či kvůli nedůslednosti při realizaci střechy. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí. Kromě popsaného poškození konstrukcí a problémů s tepelnou stabilitou prostoru to může vést také k zatékání a vzniku vlhkých map a plísní v podkroví. To vše zbytečně zkracuje také životnost střešního pláště jako takového.

Tabulka - předběžný návrh

Odvětrání plechových střech

Zvláštní pozornost je nutné věnovat difúzně uzavřeným konstrukcím a nenasákavým materiálům, skrz něž se vlhkost nemůže samovolně odpařovat. Mezi ně patří právě i plechové krytiny, které jsou nepropustné pro vodu a vodní páru, nenasákavé a s dobrou tepelnou vodivostí. Plechové krytiny ve velkoformátovém provedení mají v ploše minimum spojů, čímž se snižuje riziko průniku vlhkosti pod krytinu. Zároveň ale případná vlhkost nemůže z konstrukce uniknout skrz krytinu ven, a proto musí být i zde odvedena pomocí správně provedené odvětrávací vrstvy

„V případě, že nelze plný odvod vlhkosti v hřebeni zajistit pouze štěrbinou mezi hřebenáčem a krytinou, lze krytinu opatřit doplňkovými prvky, jako jsou odvětrávací díly hřebenáče, odvětrávací tašky nebo prvky nuceného větrání. Ty by měly být v ideálním případě přímo od dodavatele střešní krytiny. Tím bude zajištěna vzájemná kompatibilita všech prvků, a to jak z pohledu použitých materiálů, tak i vzhledem k riziku vzniku netěsností a zatékání. Z toho důvodu střešní krytiny SATJAM řešíme jako komplexní střešní systém, tedy s maximem potřebných komponentů podle požadavků dané stavby,“ glosuje Ing. Petr Tureček.

Střešní krytiny SATJAM jsou k dispozici jako komplexní střešní systém, tedy s potřebnými komponenty.

Parametry odvětrání

Návrh odvětrávacího systému ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou sklon střechy, délka střešní roviny, použité materiály, typ krytiny a podobně. Parametry odvětrání upravují technické normy a jeho konkrétní návrh je odpovědností projektanta. Již v projektu by proto mělo být stanoveno přesné provedení a skladba střešního pláště. V případě, že projekt zpracován není, například u rekonstrukcí starších objektů, přebírá tyto povinnosti realizační firma. Podstatná je zejména výška odvětrávací mezery a průřez vstupního a výstupního otvoru. Jakmile není jakýkoliv z těchto parametrů navržen správně, nemusí tato vrstva správně plnit svoji funkci.

V případě zvýšené vlhkosti, kterou již nelze odvětrat, může kondenzát skapávat dolů. Proto musí být tepelná izolace ochráněna doplňkovou hydroizolační vrstvou, po které je tekutina svedena k okapové hraně a následně mimo střešní plášť. Rovněž počet a rozmístění doplňkových odvětrávacích prvků je třeba navrhnout ve vztahu ke konkrétní střeše, i to by proto mělo být specifikováno v projektu. U užitkových nevytápěných objektů, jako jsou například stodola nebo garáž, je střecha obvykle navrhovaná jako jednoplášťová bez separátní odvětrávací vrstvy. Ochranu před odkapávající zkondenzovanou vlhkostí pak lze řešit například antikondenzační úpravou krytiny. Pokud jde o vytápěný objekt, ať už rodinný dům, kancelář nebo komerční prostor, je nutné s dostatečným odvětráním střechy počítat, a to jak kvůli ochraně před kondenzací vlhkosti, tak i kvůli tepelnému komfortu v prostoru pod střechou.

Zdroj článku: SATJAM

Rozdělili jsme více než 45 článků nabitých informacemi o střechách do přehledných témat, která vám
rychle pomohou se v problematice vyznat. Nestrácejte čas hledáním a mějte vše na jednom místě.