Mapa sněhových oblastí

Mapa sněhových oblastí je důležitá pro správné navrhování stavebních objektů z hlediska únosnosti stavebních konstrukcí proti zatížení sněhem. Jedná se první řadě o s posouzení zatížení střech a to jak plochých, t ak šikmých. Mapa sněhových oblastí tak jak je znána v dnešní podobě je platná od konce roku 2006. Náhradu původní mapy provázela řada změn. Mnoho let platila česká norma ČSN 730035 Zatížení stavebních konstrukcí zároveň s normou ČSN P ENV 1991-1-1-3 Zatížení sněhem. V červnu roku 2006 začala platit definitivní evropská norma ČSN EN 1991-1-1-3.

Tato změna nastala 1. listopadu 2006. Byla zrušena stará mapa sněhových oblastí z původní normy ČSN 730035 a současně se zrušila i celá kapitola o zatížení sněhem na konstrukcích. Tato změna vyšla pod označením Z3. Téměř současně vyšla změna Z1, která představila novou mapu a plně ji nahradila.


Nová mapa sněhových oblastí



Celý původ mapy pochází z hydrometeorologického ústavu. Ten po určitou dobu v řádu několika let shromažďuje údaje o zatížení sněhem. Sondy má po celém území České republiky a dají se počítat na stovky.

Nejprve se zvolí období pro ukládání výsledků. Nová mapa disponuje 45 ročními maximy (1961-2006 vč.). Po celý rok se sbírají sněhové údaje v daných lokalitách a největší zatížení z celého roku se zapíše. Tímto způsobem se postupuje přes celé zkoumané období. Minimální počet těchto maxim je podle Eurokódu 20. Zaznamenané údaje dále zpracovává počítačový program a vytvoří několik variant mapy. Rozdílnost map je především v počtech oblastí a v míře zatížení pro danou oblast.

Stará mapa z normy ČSN měla pouze 5 sněhových oblastí, tudíž větší odchylky v přesnosti mapy. Nová mapa má již oblastí 7. Navíc oproti původním 25 ročním maximům jich je nyní 45. S postupem let se mění přírodní podmínky i stavební konstrukce, s čímž úzce souvisí i výpočty zatížení. Proto se musel změnit i původní součinitel pro všechna nahodilá zatížení na konstrukci Vf z hodnoty 1,4 na 1,5. Původní číslo již nevyhovovalo.


Původní mapa sněhových oblastí



Oblasti se dělí dle velikosti zatížení sněhem a to v následujících hodnotách: 0,7; 1; 1,5; 2; 2,5; 3; 4; >4kPa. Nejmenší hodnota je přiřazena oblasti I. Největší hodnota je stanovena pro oblast, kde bývají v zimě obrovské přívaly sněhu. Hodnoty přiřazuje český hydrometeorologický ústav podle pobočky v dané lokalitě. Oblasti jsou různě barevně odlišeny pro jednodušší orientaci v mapě.

Za poslední roky se klimatické podmínky v České republice změnily a dokazuje to i mapa sněhových oblastí. Na staré mapě jsme měli zaznačenou oblast s nejvyšším zatížením i v místech, kde dnes již máme pouze stupeň II. či IV. Nejvyšší zatížení nám přetrvává i dodnes v okrajových oblastech republiky a to zejména na západě Šumavy, na severo-západě Čech, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, v Karpatech a na východě Moravy. Oblast VII, která disponuje druhým největším sněhovým zatížením, se vyskytuje v podstatě okolo oblasti nejvyšší. Největší území zřejmě zabírá oblast III., kde je zatížení o velikosti 1,5 kPa.

Mapa má uplatnění také pro laiky, kteří nahlédnutím do ní mohou zjistit, v jaké lokalitě se nachází a co z toho pro ně plyne. Převážně je mapa ale určena pro odborníky všech profesí, od stavebnictví až po krajinářství. Zejména pro bezpečnou výstavbu objektů je tato mapa nesmírně důležitá. Odborníci musí vědět jakou krytinu použít, jak moc zabezpečit střechu proti sněhu, kolik naddimenzovat okapový systém střechy a mnoho dalších.

VÝPOČET ZATÍŽENÍ STŘECH SNĚHEM NAJDETE ZDE

Další články z kategorie: Návrhy střech - základní technické informace ZDE

autor: AZ/Krytiny-strechy.cz