Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Aktuality

Seriál Zastřešení bazénů - Zastřešení typu zimní zahrada

7. 9. 2012

Zastřešení typu zimní zahrada

Vraťme se nejdříve trochu do historie. S trochou zjednodušení můžeme za předchůdce koupání bazénu v interiéru považovat již starověké lázně. Dokladem jsou například často zmiňované římské lázně. Chcete-li je vidět na vlastní oči, nejzachovalejší jsou dnes v Pompejích. První římské lázně vystavěl císař Agripa již v roce 25 našeho letopočtu. Byly to skutečně první opravdu velké veřejné lázně. Nicméně již v této době existovalo po celém římském impériu mnoho tzv. balneí. Balnea byla určena pro využití nejbližším okolím. Uvádí se, že jedno balneum připadalo zhruba na třicet pět obytných domů. Právě popularita balneí přivedla císaře Agripu na myšlenku vystavět obrovské veřejné lázně přímo v centru Říma. Po Agripovi se pak každý nastupující císař snažil svého předchůdce překonat a postavit větší a ještě krásnější. Lázně samozřejmě nesly jméno císaře, který je dal vystavět. Tak se jejich budování stalo prestižní záležitostí. Lázně se svým jménem vybudovali: Nero v roce 65 n.l., Titus v roce 81 n.l., Domicián v roce 95, Comodus v roce 185, Caracalla v roce 217, Konstantin 315 atd. Stejně jako balnea se i lázně rozšířili po celém římském impériu od písečných pouští Afriky až k zasněženým Alpám a do Anglie. Velké veřejné lázně se staly již spíše multifunkčními centry (např. Diokleciánovy pro 6000 lidí). Návštěva lázní nespočívala samozřejmě jen v „koupání v bazénu" , ale také ve spoustě dalších procedur. Od míčových her až po masáže.

Spolu s pádem římské říše tyto ušlechtilé techniky koupání na dlouhé období zmizely. Rozklad Říma a jeho lázní byl rychlý. Itálii ničil mor, vyčerpávající boje vedly k nestabilitě, nájezdy barbarů oslabovaly zemi, obyvatelé se stávali čím dál více apatičtější. Římské impérium se rozpadlo. Mnoho lázní zpustlo a "katedrály těla", jak je nazývali křesťané, zmizely.

Vraťme se však v čase mnohem blíže k dnešním dnům. Po první světové válce se v Evropě začaly stavět první interiérové bazény. V té době spojené se spoustou problémů týkající se vlhkosti vnitřního prostoru. Rozvoj techniky a stavebních hmot umožnil dnes již stavět tyto bazény bez větších problémů. Uživatelé interiérových bazénů si však často stěžovali na chybějící kontakt s okolním prostředím. Velkým přínosem bylo rozšíření kvalitnějších systémů zasklení. Zejména co se týká izolačních vlastností. To umožňovalo zvětšování zasklených ploch, přes které již je vidět ven. Někdy to je jen prosklená stěna, jindy je bazén z poloviny zakryt interiérem domu a napůl zimní zahradou.

Kombinace zakrytí interiérem a zimní zahradou
Obr. 1 Kombinace zakrytí interiérem a zimní zahradou (Zimní zahrady Novák)


Od tohoto způsobu je již jen krůček k dalším typům. Na výběr tedy máme zastřešení zimní zahradou:
- napojenou přímo na interiér (obr.1)
- napojenou přímo na dům- bez i se vstupem z domu (obr.2, 3)
- připojenou vstupním prostorem k domu (obr.4)
- nenapojenou na dům, tzn. samostatnou stavbou (obr.5)

V prvních dvou případech je velice důležité věnovat pozornost vlivu vlhkosti. Prostor bazénu je zde totiž přímo spojen se zdmi domu. U bazénů dochází k velkému odparu vody do vnitřního prostoru a tím se zde zvyšuje vlhkost vzduchu. Může pak docházet k vlhnutí stavby a dokonce i ke vzniku plísní. Vysoká vlhkost není příjemná ani pro samotný pobyt. Proto je potřebné vybudovat kvalitní izolace, použít speciální omítky pro tento účel a skleněné výplně s dostatečnými izolačními schopnostmi. Většinou se jedná o prostory s požadavkem celoročního provozu, tudíž i vytápěné. Odvětrání přes zimu tedy není vhodné. Velmi pravděpodobně se zde nevyhnete instalaci odvlhčovače. Vlhkost prostředí je také dobré snížit zakrýváním vodní hladiny například roletovým krytem nebo plachtou. O jejich použití se dozvíte v dalších kapitolách.

*** Tip: Zakrýváním vodní hladiny bazénu plachto nebo roletovým krytem snížíte odpar vody a tím i vlhkost v bazénové hale.***

Interiér nedokončené zimní zahrady napojené přímo na dům – vstup z domu
Obr.2 Interiér nedokončené zimní zahrady napojené přímo na dům - vstup z domu (Zimní zahrady Novák)

Zimní zahrada – napojená na dům – vstup zvenku
Obr.3 Zimní zahrada - napojená na dům - vstup zvenku (Zimní zahrady Novák)



Z důvodu oddělení vlhkého prostředí bazénu od stavby a zároveň komfortního vstupu do haly přímo z domu se používá třetí případ - zimní zahrada připojená vstupním prostorem k domu.

Zimní zahrada připojená vstupním prostorem k domu
Obr.4 Zimní zahrada připojená vstupním prostorem k domu (Zimní zahrady Novák)


Na obrázku 4 můžete vidět bazén vedle domu obestavěný zimní zahradou oválného tvaru.Tento ovál je pak krátký spojovacím koridorem připojen ke vstupním dveřím domu. Tím vznikla zimní zahrada půdorysu ve tvaru písmena L. Přidáním prosklené stěny s dveřmi uvnitř haly byl celý prostor rozdělen na bazénovou halu a vstupní prostor. Tak je zamezen kontakt vlhkosti se stavbou. Celý prostor může být pro celoroční využití i vytápěn. Používají se například sluneční kolektory pro ohřev vody nebo podlahové topení atd.

*** Tip: Je vhodné oddělit prostor bazénové haly od stavby např. vstupním koridorem.***

Pokud máte bazén dál od domu nebo nechcete napojení zimní zahrady na dům, můžete si vybrat čtvrtou variantu jako samostatnou stavbu. Můžete zde použít i vytápění, ale tento typ má jednu podstatnou nevýhodu v případě požadavku celoročního využití. Musíte překonat venkovní vzdálenost mezi domem a zastřešeným bazénem a to i za nepříznivého počasí. Za zmínku také stojí rozdílná sazba DPH. V tomto případě vyšší, neboť nižší sazbu lze uplatnit pouze v případě rozšíření obytného prostoru.

Zimní zahrada nenapojená na dům
Obr.6 Zimní zahrada nenapojená na dům (Zimní zahrady Novák)

Konstrukční řešení zimních zahrad zakrývajících bazén je v základu obdobné jako u klasických typů. Často se však jedná o podstatně větší stavby a z toho plynou i některé odlišnosti.

Jako materiál pro nosné konstrukce se používají profily z hliníkových slitin. Výhodou tohoto materiálu je vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, bazénovému prostředí a korozi. Díky velice dobré tepelné vodivosti je zde nutné v případě tepelně izolačního zasklívání přerušit tepelný most. Tzn., že je zapotřebí oddělit tepelně izolačním materiálem venkovní a interiérový profil. Ve vztahu k větším rozměrům zastřešení zde nastupuje jedna velká nevýhoda hliníku. To je jeho nižší únosnost.

Dalším možným řešením je ocel. Pro zajištění odolnosti proti korozi jsou profily upraveny žárovým zinkováním nebo opatřeny antikorozním nátěrem. Čistě ocelové konstrukce s takovouto povrchovou ochranou jsou pro zastřešení bazénů spíše však výjimkou.

Pro naše použití je nejčastějším materiálem kombinace plastu s kovovým jádrem. V tomto případě je postavena podpůrná konstrukce ze žárem pozinkované oceli, do které se uchytí jak střecha tak i svislé stěny. Vše je pak olištováno plastovými profily z PVC. Skutečně velmi zkrácený obrázkový postup stavby takovéto zahrady si můžete prohlédnout na obr.6.

Příklad postupu stavby zimní zahrady
Obr. 7 Příklad postupu stavby zimní zahrady (Zimní zahrady Novák)

Také je možné použití kombinací se dřevem. Při dřevěné variantě jsou interiérové prvky vyrobeny z přírodního dřeva s vnějšími hliníkovými krycími lištami. Současně používané materiály a technologie umožňují provedení v mnoha barevných odstínech nebo imitacích různých druhů dřev. Obecně se při použití dřeva doporučuje velká opatrnost, protože prostředí bazénu je díky vlhkosti a používané chemii velmi agresivní. Pokud se přesto rozhodnete pro tento materiál, rozhodně neexperimentujte s neověřenými řešeními.

*** Pozor: Prostředí bazénové haly je velice vlhké a agresivní, tudíž ne příliš vhodné pro dřevěnou konstrukci.***

Druh zasklení u zimních zahrad závisí na požadované energetické koncepci. V případě zastřešení bazénu je obecně požadováno co nejvíce vnitřní prostor pomocí slunečních paprsků vyhřát. A to i z ekonomických důvodů jako je minimalizace nákladů na ohřev vody a vytápění prostoru bazénové haly. Pro zasklívání se tedy používají izolační dvojskla, která známe ze současných oken. Dále bezpečnostní izolační dvojskla, kde je na interiérové straně použito bezpečnostní sklo. To je zejména vhodné v případě střech nebo jiných šikmých a vodorovných instalací. Bezpečnostní skla totiž omezují rizika spojená při případném rozbití skla. Dále to jsou plné polykarbonátové nebo akrylátové desky nebo komůrkové desky z polykarbonátu. Všechny tyto desky jsou velmi lehké, odolné proti povětrnostním podmínkám a téměř nerozbitné. Lze je i snadno ohýbat, takže výrobci zastřešení mohou využívat i zaoblené tvary. Více si o těchto deskách povíme v kapitole o mobilním zastřešení.

U zastřešení typu zimní zahrada důkladně věnujte pozornost možnosti odvětrání celé haly v horkých letních dnech. V tomto období budete mít sice krásně teplou vodu, ale teplota vzduchu bude tak vysoká, že tam stejně nevydržíte. Budete pak muset řešit nějaké dodatečné zastínění střechy, které pravděpodobně pomůže jen částečně. Dostatečné větrání je možné zajistit pomocí posuvných nebo výklopných oken, instalací více dveří, použitím celé stěny ve stylu složení harmoniky, ventilátorem propojeným s termostatem a ventilačními mřížkami.

Pro ochranu proti slunečnímu žáru lze také u zimních zahrad použít speciální izolační dvojskla. Jedna z tabulí dvojskla je opatřena pokovenou vrstvou, která vytváří tzv. tepelné zrcadlo. Tato mikroskopická vrstva odráží tepelné záření, ale zároveň však propouští viditelné světlo. Některá tato skla dokáží zachytit až 80 % tepelného záření a navíc i cca 90 % nebezpečného UV záření. Jejich použitím se však vzdáváte možnosti využití solárního efektu pro ohřev vzduchu a následně vody v bazénu. Z tohoto důvodu se tato skla pro zastřešení bazénů téměř nevyužívají.

Samozřejmě existují i systémy, které omezují vysoký nárůst teploty uvnitř zimní zahrady v horkých dnech. Výrobci proto vyvinuli systémy posuvných střech. V praxi to znamená, že část střechy, například 2/3, se otevírá a tím je umožněn přístup čerstvého chladnějšího vzduchu. Pro komfort uživatelů a plnohodnotné využití mohou být tyto systémy opatřeny termostaty, senzory na vítr a déšť. Díky instalovaným senzorům se tedy střecha otevře při překročení nastavené vnitřní teploty a zároveň zavře při prvních dešťových kapkách nebo větru nad nastavenou rychlost.

***Pozor: Věnujte pozornost dostatečné možnosti odvětrání zimní zahrady nad bazénem. V parných letních dnech to oceníte. ***

Při psaní této kapitoly jsem si vzpomněl na kamaráda, kterého jsem potkal v jednom letošním horkém dni při koupání v řece. Na můj argument, že se šel schladit do řeky jsem dostal odpověď: „ Pod tou střechou bych leknul, zapomněl jsem otevřít ventilačky". Na druhou stranu s žádnými dále popsanými řešeními se nemůžete koupat například během vánočních svátků. Pokud tedy nepatříte mezi otužilce, ale to byste využili zase tu řeku.

Z výše uvedeného je jasné, že projektování a výstavba zimní zahrady vyžaduje velmi odborné znalosti celé problematiky. A to jak z oboru zimních zahrad tak i z oboru bazénů. Použitým materiálům a velmi vysokým užitným vlastnostem odpovídá i cena, která je ze zmiňovaných řešení nejvyšší i bez započtení automatických systémů větrání.

DALŠÍ INFORMACE K ZASTŘEŠENÍ BAZÉNŮ NAJDETE ZDE .


 

www.zastresenibazenu.info
Zdroj článku: Zastřešení bazénů

Zastřešení bazénů - obálka

autor: Jan Šesták





Štítky: Střecha bazénu
Rubriky článků