Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Střecha chytře

Aktuality

Moderní komínové systémy

26. 9. 2011

Konstrukce komínů prošla dlouhým historickým vývojem od primitivních konstrukcí přes komíny zděné z kamene nebo cihel k současným vícevrstvým univerzálním nebo speciálním komínům. Rychlý rozvoj těchto konstrukcí zaznamenáváme zvláště v posledních letech jako důsledek vývoje připojovaných spotřebičů paliv. Moderní komín je nejen stavební konstrukcí, ale je to i technické zařízení stavby: je součástí spalinové cesty, která musí za všech provozních podmínek zajistit bezpečný a hygienický odvod spalin do volného ovzduší, hospodárný provoz spotřebičů paliv, požární bezpečnost, ochranu osob a majetku. Komínová konstrukce musí být současně navržena tak, aby umožňovala kontrolu a čištění a případně i jímání a odvod kondenzátu.

Dokonale navržená a provedená spalinová cesta je důležitým předpokladem pro plné využití účinnosti připojeného spotřebiče. Proces navrhování a provádění výrazně zjednodušují tzv. systémové komíny, tedy komíny, vytvořené s použitím kompatibilních prvků zajištěných jedním výrobcem, který pak za ně přejímá odpovědnost.




Horoušanská 286
250 81 Nehvizdy
Tel.: 326 999 011
E-mail:schiedel@schiedel.cz




A Koncepce vytápění
Konstrukce komína je důležitým prvkem při zajištění jedné z nejzákladnějších životních potřeb: tepla. Je cestou k nezávislosti na předem určeném a nezměnitelném zdroji energie s možností svobodné volby druhu paliva a zároveň na technických poruchách velkých zařízeních a sítích, na klimatických a společenských vlivech. Je i zdrojem příjemné pohody u hořícího ohně. Optimální koncepce vytápění běžného rodinného domku v našich klimatických podmínkách by měla vycházet z kombinace dvou nezávislých zdrojů tepla, například plynového kotle a krbových kamen. Z toho potom vyplývají požadavky na vlastní komín v rodinném domě.

1. Komín pro hlavní vytápění - plynový kotel
Mezi stále oblíbenější plynové spotřebiče patří uzavřené plynové spotřebiče typu C (tzv. turbokotlů). Použití turbokotle pro vytápění v současných stavbách přináší obrovskou výhodu v tom, že takový spotřebič je nezávislý na vzduchu z místnosti, ve které je umístěn. Právě zajištění spalovacího vzduchu bývá problémem dnešních „těsných" domů. Plné využití této výhody nastává v kombinaci se speciálním komínovým systémem typu LAS (vzducho - spalinový systém). Takový komín pracuje v tzv. protiproudém provozu, kde spalovací vzduch ke kotli je přiváděn meziprostorem mezi komínovou vložkou a komínovým pláštěm. Komín funguje jako výměník tepla mezi spalinami a vzduchem, vzduch je cestou předehříván, což zvyšuje celkovou účinnost otopné soustavy a přispívá k ekonomice provozu.

2. Rezervní nebo „pohodový" komín
S rostoucí oblibou spotřebičů na spalování dřeva, krbů, krbových nebo kachlových kamen, se tento typ komína stává standardem v individuální výstavbě rodinných domků. Není jen samoúčelným prostředkem pro zajištění „příležitostné" pohody, stává se důležitým prvkem v ekonomii vytápění, zejména v přechodném období, kdy při chytré koncepci dokáže pokrýt nízké tepelné ztráty objektu. Zároveň vytváří jistotu pro případy výpadku dodávky dálkových energií. Je dobré tento komín plánovat již ve fázi projektu, dodatečná stavba je možná, ale zpravidla problematická.


B. Výběr systému

Vývoj spotřebičů paliv, který byl vyvolán zejména požadavky na racionální využití energií s důrazem na současnou ochranu životního prostředí, měl za následek i technický vývoj v oblasti komínových konstrukcí. Právě proto musela být i pro komíny vytvořena doplňující nebo úplně nová pravidla, která současnému stavu techniky a jejímu užití odpovídala. V obecnějším pojetí představuje soubor technických norem standard, jehož dodržení zaručí bezpečnost a funkčnosti spalinové cesty. Praxí je ověřeno, že pouze správně navržená a dobře provedená soustava spotřebič - kouřovod - komín zaručí bezpečný, spolehlivý a hygienický odvod spalin nad střechu budovy za všech provozních podmínek. Špatně navržená nebo provedená spalinová cesta vede naproti tomu v lepším případě k nehospodárnému nebo nefunkčnímprovozu spotřebiče nebo k poškození konstrukce komína. V horším případě může dojít k ohrožení budovy požárem, k ohrožení zdraví nebo i smrti...

Stanovení průměru a umístění komína v dispozici objektu
Pro stanovení průměru se používají výpočtové programy, které s větší či menší přesností postihují průběh tlaku a teploty ve spalinové cestě. Jednodušší případy je možno řešit rychle pomocí dimenzovacích diagramů nebo tabulek, kde v závislosti na typu spotřebiče, jeho výkonu a účinné výšce komína rychle odečteme správný průměr. Předpokladem pro použití těchto zjednodušujících pomůcek je dodržet výchozí údaje, za kterých byly zpracovány.

Umístění tělesa v dispozici je vždy výhodné volit tak, aby komín byl situován uvnitř dispozice a procházel střechou v oblasti jejího hřebene. Hlavní argumenty pro takové umístění jsou: minimální tepelné ztráty komínového tělesa, jednoduchá statika tělesa, jednoduché a estetické řešení nadstřešní části. Příznivější přirozené proudění tepla od lokálního zdroje uprostřed objektu, případně jednoduché rozvody tepla od tohoto zdroje do dalších místností.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dispozice1: Správné, jednoduché, estetické

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dispozice 2: Nevhodné umístění u obvodové stěny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dispozice 3: Nevhodné umístění vně štítové stěny

 

Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod spalin do volného ovzduší od připojených spotřebičů za všech provozních podmínek. Současně musí být také zajištěna požární bezpečnost celého prostoru, kterým spalinová cesta prochází.
Spalinová cesta nesmí snižovat účinnost spotřebičů. Musí být navržena a provedena tak, aby byla po celé délce kontrolovatelná a čistitelná. K otvorům pro kontrolu a čištění, popřípadě ke komínovému ústí musí být umožněn bezpečný přístup.

D. Komínová pata
V patě komína jsou zpravidla umístěny kondenzátní jímky, kontrolní nebo vybírací otvory, mřížky pro zadní odvětrání. V komínové patě se může řešit odvod kondenzátu, případně jeho neutralizace. Vhodné je již v projektu určit výškovou kótu založení komína: výška založení by měla vyhovovat zamýšlenému odvodu kondenzátu a umožnit bezproblémové umístění mřížek pro zadní odvětrání.
Důležitými prvky jsou otvory v komíně. V úrovni půdice komína se zřizují vybírací nebo kontrolní otvory s dvířky. Umístění se volí ve vhodných a přístupných prostorách jako jsou chodby, schodiště apod. nebo do místností příslušenství (předsíně, komory, koupelny, WCkotelny), nebo do místností k tomu zvlášť určených. Nesmějí být umístěny ve shromažďovacích prostorách ani tam, kde jsou umístěny kapaliny či potraviny. Nemají se umisťovat do obytných místností.

E. Další otvory v komíně
Připojení kouřovodu se řeší zpravidla jako kolmé nebo šikmé pod úhlem 45°. Šikmé připojení má význam především pro připojení krbových vložek nebo krbů. U ostatních spotřebičů se volí častěji kolmý způsob napojení. Šikmé napojení zlepšuje tah, je ovšem nutno počítat s tím, že je náročnější na prostor (zabírá větší výšku). Častým dotazem při realizaci na stavbě je, do jaké výšky osadit sopouch, případně zda existuje způsob osadit sopouch na jiné místo v komíně. Je proto opět vhodné v projektu výšku napojení spotřebiče vyznačit nebo popsat.


F. Prostup stropem, případně jinými nosnými konstrukcemi.

Komínové těleso systémového komína je samonosné. Není však dimenzováno na přenos statického zatížení jiných nosných konstrukcí. Nosné konstrukce, například stropy, kterými komín prochází, mohou jeho konstrukci staticky zabezpečit proti ztrátě stability, měly by však být v každém případě dilatačně odděleny tak, aby nevnášely do komína další napětí. Dostatečnou dilatací je mezera 2 - 3 cm vyplněná tuhou minerální rohoží.


G. Průchod krovem
Z četnosti dotazů stavebníků vyplývá, že prostorová kolize komína s krovem není ojedinělým jevem. Projekt by měl určit přesnou polohu komína v půdorysu objektu tak, aby buďto k této kolizi nedošlo nebo v konstrukci krovu počítat s výměnou. Zatřídění systémového komína jednoznačně udává minimální odstup tělesa od hořlavých konstrukcí, který je nutno při návrhu a realizaci dodržet.


H. Nadstřešní část komína
Důležité místo představuje nadstřešní část komína. Komínová hlava musí v první řadě odolávat povětrnostním podmínkám při současném namáháním teplotou a vlhkostí zevnitř. Problémy mohou způsobit neizolované komíny s nedostatečným tepelným odporem, kde právě při nízkých teplotách dochází k extrémnímu ochlazování spalin a tím ke zhoršení proudění nebo k zamrzání ve vyústění. Nezanedbatelný není ani vzhled této části komína. Proto by projekt měl i řešit úpravu nadstřešní části a některou ze systémových možností:

1. Klasická obezdívka
Je to tradiční řešení, kdy na prefabrikovanou krakorcovou desku je založeno lícové zdivo, které je shora uzavřeno krycí deskou. Tento tradiční způsob zůstává velmi pracný a vyžaduje pečlivé provedení zkušeným řemeslníkem. Výsledná cena hotového díla proto není nízká.
Nevýhodou může být i rozšíření komínového tělesa při průchodu střechou.

2. Komínový plášť z vláknitého betonu

Řešení, které jednoznačně ušetří čas: odpadá nutnost osazovat jak krakorcovou, tak krycí desku a hlavně oproti zdlouhavému a pracnému obezdívání se plášť jednoduše nasadí shora na komín. Použití komínového pláště nerozšiřuje těleso při průchodu střechou a navíc umožňuje provést přídavné zateplení nadstřešní části vložením izolační rohože do prostoru mezi plášť a komínovou tvárnici. Dokonale zvládnutým detailem je potom odvod vody z povrchu pláště přes oplechování komína.

3. Betonové prefabrikáty se vzhledem cihelného zdiva
Třetí doporučenou možností je využití novinky v oblasti komínové technologie, kterou je skladebný systém na bázi betonových prefabrikovaných dílů. Jedná se o betonové segmenty z hutného betonu, jejichž tvar a povrchová úprava po sestavení dokonale imituje cihlovou strukturu režného zdiva. Jednotlivé přesné segmenty do sebe zapadají zámky a spojují setenkou vrstvou speciální malty. Díky malé hmotnosti je stavba velmi snadná a rychlá. Použití takových prvků spojuje progresivní technologii se zachováním tradičního vzhledu a elegance.

Výšku vyústění komína nad střechou určuje podrobně pro případy šikmých i plochých střech ČSN 734201:2008. Jednoduchá zásada pro šikmé střechy je znázorněna na obrázku:

 

 

 

 

 

 

 

 

I. Připojení spotřebiče, revize, uvedení do provozu
Spotřebiče se připojují kouřovodem do komína, který odvádí spaliny nad střechu budovy. Před zapojením spotřebiče se musí prověřit, zda zatřídění komína podle ČSN EN 1443 odpovídá parametrům připojovaného spotřebiče.
Po připojení spotřebiče na spalinovou cestu, po jeho výměně, popřípadě po změně paliva a tedy vždy před uvedením spotřebiče do provozu se provádí revize spalinové cesty. Obsah revize podrobně popisuje ČSN 734201:2008. Kontroluje se nejen funkčnost a bezpečnost konstrukce, označení štítkem, ale také to, zda při montáži byly dodrženy technologické podmínky výrobce, popřípadě jinými normami stanovené nebo obecně platné zásady při stavbě.
Výsledek kontroly se zapisuje do revizní zprávy spalinové cesty, revizní zpráva je potom nutným dokladem ke kolaudaci objektu. 


1. března 2010 bylo vydáno Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které vstoupilo v účinnost 1. ledna 2011 a nahradilo stávající vyhlášku č. 111/1981 Sb. V dokumentu se stanovují podmínky požární bezpečnosti při provozu spalinových cest, frekvence jejich kontrol a čištění. Dále je zde upraveno, kdy a kým se provádějí revize spalinových cest a za jakých podmínek lze provádět vypalování komína.

 

 

Další články z kategorie: Komíny ZDE

 

 

 

autor: Shiedel, s.r.o.

 



Štítky: Komín zásady, Typy komínů
Rubriky článků