O 50 tisíc vyšší podpora pro tepelná čerpadla a omezení plynových kotlů

Ministerstvo životního prostředí reaguje na doporučení Monitorovacího výboru OPŽP a posiluje snahu ČR i členských států EU zvýšit svou energetickou bezpečnost snížením závislosti na dodávkách plynu z Ruska. Dnes proto dochází k úpravě podmínek kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti, konkrétně k navýšení dotace na tepelné čerpadlo o 50 tisíc korun, tedy na celkových 180 000 Kč. Zároveň vstupuje v platnost časové omezení podpory směrem k plynovým kondenzačním kotlům, a to i v programu Nová zelená úsporám.

Ministerstvo bude u kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti garantovat úhradu způsobilých výdajů u plynových kondenzačních kotlů pouze v případě, že již byla jejich výměna realizována, případně byla na jejich pořízení vystavena závazná objednávka, a to v termínu od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2022.

„Vysíláme signál směrem ke všem zájemcům o kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti a zároveň informujeme kraje, které je administrují. Přistupujeme k omezení podpory pro plynové kondenzační kotle, a to zcela ve shodě se snahou Evropské komise, která se snaží najít cesty, jak se co nejrychleji zbavit závislosti na ruském plynu. Omezení podpory pro plynové kotle chceme ale žadatelům vykompenzovat právě vyšší podporou pro tepelná čerpadla. Obnovitelné zdroje jsou totiž v daný okamžik – spolu s energetickými úsporami – nejčistší, nejlevnější a nejrychlejší cestou, jak urychlit odklon od drahých fosilních paliv, primárně od ruského plynu,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Ministryně Hubáčková pokračuje: „MŽP jde v tuto chvíli ještě dál a v nejbližší době se chystá předložit na jednání vlády novelu zákona o ochraně ovzduší, která by znamenala posun termínu zákazu provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy o 2 roky, tedy k 1. září 2024. Myslíme tak zejména na české domácnosti, které v dnešní době pociťují finanční dopady covidové pandemie, bezprecedentní růst cen energií a také důsledky ruské agrese na Ukrajinu. To vše se promítá v nejistotě dostupnosti zdrojů tepla, jejichž prostřednictvím lze povinnost splnit, paliv, tedy zejména zemního plynu a služeb spojených s instalací nových zdrojů. Odkladem zákonného termínu jim chceme vyjít vstříc. Zároveň nám leží na srdci, aby kraje neodkládaly vypisování výzev kotlíkových dotací, aby všichni, kdo výměny již provedli, nebo mají již promyšlenou výměnu, a chtějí ji zrealizovat co nejdříve, mohli zažádat o nabízené dotační prostředky.“

Díky kotlíkovým dotacím získávají nízkopříjmové domácnosti velmi výhodnou možnost k výměně starého kotle ještě před jejich dlouho ohlašovaným zákazem. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu (na osobu), si může požádat o kotlíkovou dotaci s 95% podporou a neekologický zdroj vytápění nahradit ideálně kotlem na biomasu nebo tepelným čerpadlem.

„Domácnosti složené čistě z důchodců pobírajících starobní nebo invalidní důchod 3. stupně a také domácnosti, které čerpají příspěvek či doplatek na bydlení, mají na dotaci nárok automaticky. Peníze navíc nemusí mít zájemci předem našetřené, dotaci totiž bude možné čerpat už na základě zálohových faktur,“ informuje Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí.

Dotační výzvy plánují jednotlivé kraje spustit v průběhu letošního května a v červnu by měly začít od občanů přijímat první žádosti o dotace. Už nyní se ale zájemci o dotace mohou předběžně krajům hlásit. O podporu lze přitom požádat i v případě již uskutečněné výměny zastaralého zařízení. Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021.

Paralelně se omezení plynových kotlů promítne i do programu Nová zelené úsporám, o výměny kotlů za plynové kotle půjde žádat pouze do konce dubna.