Zásady návrhu odvodnění plochých střech

24. 1. 2018

Jednoplášťové ploché střechy

Stanovení množství odtoku dešťových vod
Q = r . A . C
Q	odtok dešťových vod [I.s^-1]
r	intenzita deště dle ČSN 75 6760:2003 [I.s^-1.m²]
A	účinná plocha střechy dle ČSN EN 12 056-3 [m²]
C	součinitel odtoku [-] dle ČSN 75 6760:2003

Návrh odvodnění

Dle ČSN 75 6760:2003 je intenzita deště stanovena: r = 0,03 l/s.m².

Součinitel odtoku C ≥ 1,0 je ovlivněn sklonem střechy a schopností střechy zadržet vodu - např. vegetační střechy. Je ovlivněn sklonem střechy a schopností střechy zadržet vodu - např. vegetační střechy.

(V případě nejistot: C=1 - výsledný odtok vody není součinitelem snižován.) Doporučení pro vnitřní prostory s vyššími nároky na bezpečnost (nemocnice, galerie, atd.):

intenzitu deště vynásobit součinitelem bezpečnosti, jehož hodnota se pohybuje od 1 do 3.

Podle ČSN 75 6760:2003 stanoví max. průtok střešními vtoky jejich výrobce - hodnota závisí na průměru prvku, jeho geometrii, napojení na odpadní potrubí a např. přítomnosti zápachové uzávěrky (terasové vpustí).

Odtoková kapacita střešních vtoků dle ČSN EN 1253-1:2004

Jmenovitá světlost vtoku [mm]	Odtoková kapacita Q [I/s]	Odvodňovací plocha [m²]
70	1,7	56
100	4,5	150
125	7	233
150	8,1	270

Zásady pro návrh

U vytápěných objektů zpravidla navrhujeme bodové odvodnění dovnitř dispozice, tj. pomocí střešních vtoků (dispozičně vhodně umístěných s vyloučením jakýchkoliv vnitřních žlabů).
Jednoplášťové ploché střechy u objektů nevytápěných nebo otevřených je možno odvodňovat vně (mimo půdorys objektu) i dovnitř dispozice.
Na každé vnitrně odvodněné střešní ploše by měly být osazeny min. 2 vtoky; pokud u malých ploch použijeme 1 vtok, je nutné doplnit bezpečnostní přepad.
Obecně se doporučuje vždy odvodnění střechy doplnit bezpečnostním přepadem skrz atiku, u obrácených střech je to nezbytné.
Vtoky musí být výškově osazeny tak, aby byly níže než přilehlá úroveň střešní roviny a zároveň v nejnižším místě odvodňované plochy.
Vtoky se musí umístit min. 500 mm (lépe 1,0 m) od atik, nadstřešního zdiva a dalších prostupů.
Maximální vzdálenost vtoku od atik či rozvodí střešních ploch nebo vzájemná vzdálenost vtoku v úžlabích nemá překrocit 15 m.
Pro odvodnění se doporučuje používat systémové prvky - vtoky, vpusti, přicemž minimální průměr vtoku by měl být DN 100 mm.
Odvodňovací prvky je nutné mechanicky zakotvit do nosné konstrukce.
Vtoky musí být opatřeny ochranným košíkem proti zanášení nečistotami.
Vtoky je vhodné doplnit o systémové elektrické vyhřívání.
Pokud je požadavek na odvodnění vně objektu, pak se realizuje odvodněním do podokapních žlabů.

Dvoupláštové ploché střechy

Dvoupláštové střechy mohou být odvodněny dovnitř i vně objektu.

Způsoby odvodnění:

dovnitř dispozice do vtoku prostřednictvím mezistřešního žlabu - a),
dovnitř dispozice do vtoku prostřednictvím zaatikových žlabů - b),
vně dispozice do podokapních žlabů - c),
kombinací předchozích řešení.

Z hlediska dlouhodobé spolehlivosti a hydroizolační bezpečnosti se jako vhodné rešení pro odvodnění dvouplášťových plochých střech jeví vnější odvodnění do podokapních žlabů (tedy pultový nebo sedlový tvar střechy).

Odvodnění těchto střech pomocí mezistřešních nebo zaatikových žlabů přináší vysoké riziko poruch (zatečení během přívalových deštů, tání sněhu atd.). Takové řešení se doporučuje navrhovat pouze výjímečně, zároveň pak tyto žlaby spolu s dostatečně velkou částí přilehlých střešních rovin mají být opatřeny povlakovou vodotěsnící vrstvou.

Počet vtoků na jednu vnitřně odvodňovanou plochu

Vtok se samostatným odpadním potrubím	Bezpečnostní přepad
2x	-
1x	1x

Doporučení:

1) Doporučuje se navrhovat bezpečnostní přepad na všech plochých střechách.

2) Bezpečnostní přepad se řeší např. chrličem skrz atiku.

3) Hlavní odvodnění střechy bodově skrze atiku se nedoporučuje navrhovat. Je-li navrženo, musí být navržené chrliče s elektrickým vyhříváním a střecha doplněna použitím pojistného přepadu skrz atiku. (Hrozí riziko zamrzání odvodu vody v prostupu atikou.)

4) Vtoky a prostupy potrubí se nemají umísťovat do závětrných koutu střech, do bezprostřední blízkostí atik nebo jiných nadstřešních konstrukcí. Vzdálenost hrdla vtoku od těchto míst musí umožnit osazení vtoku, má být nejméně 0,5 m tak, aby bylo možné provést spolehlivé opracování detailu vrstvami střechy, především vodotěsnicí vrstvou.

Zdroj:

ČSN 73 3610:2008 Navrhování klempířských konstrukcí

ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech - Základní ustanovení

ČSN EN 12 056-3:2001 Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy - Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech - Navrhování a výpočet

ČSN 75 6760:2003 Vnitřní kanalizace

ČSN EN 1253-1:2004 Podlahové vpusti a střešní vtoky

Zdroj: Publikace Stavební příručka, od vydavatelství Grada
Autor: Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kolektiv