Podle SPS české stavebnictví letos vzroste o sedm procent

"České stavebnictví se letos na první pohled vyvíjí pozitivně. Při bližším pohledu je ale jasné, že pozitivní vývoj není plynulý, že obor pokračuje skokově. Přesto můžeme náš odhad z prvního čtvrtletí, kdy jsme počítali s pětiprocentním růstem, ještě mírně zvýšit," řekl Matyáš.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni po pětiletém poklesu stavebnictví vzrostlo o 4,3 procenta. V roce 2013 stavební firmy vykázaly tržby 397 miliard korun, letos by to podle SPS mohlo být 470 miliard Kč. "Vývoj je zatím dobrý. Když vydrží i v dalších letech, tak se zhruba v letech 2018 až 2020 dostaneme nad předkrizovou hladinu," očekává Matyáš. V roce 2008 dosáhla hodnota stavební produkce v Česku 547,5 miliardy korun. "V příštím roce očekávám růst v jednotkách procent. Ale jestli to bude jedno nebo devět, to nejsem schopen určit. Vývoj zakázek v letošním 3. čtvrtletí může být určitým varováním ," dodal prezident SPS. Například analytická společnost CEEC Research, která provádí každé čtvrtletí průzkum mezi řediteli stovky stavebních firem, pro letošek očekává růst o 6,6 procenta. V příštím roce by měl být vývoj podobný (růst o 5,8 procenta).

Podle SPS české stavebnictví brzdí zejména špatná legislativa, ať už jde o novelu stavebního zákona nebo nový zákon o veřejných zakázkách. "Zákony měly splnit dva cíle. Koordinované povolení staveb a podstatné zkrácení termínu přípravy staveb. Ale náš pohled je poměrně skeptický, myslíme, že těch cílů nebude dosaženo. Podmínky se vůbec nezlepšily. Problém je navíc v tom, že jednotlivá ministerstva si řeší svoje problémy, které jdou úplně proti vytčeným cílům," uvedl generální ředitel SPS Miloslav Mašek. "Tyhle záležitosti by měla koordinovat vláda, a ne to nechávat na ministerstvu pro místní rozvoj, který je garantem těchto zákonů," dodal Mašek.

Za velký problém SPS považuje také novelu zákona o posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. zákon EIA (Environmental Impact Assessment). "To je jedna z hlavních příčin, proč stavby nejdou urychlit. Prostor, který se tam dává veřejnosti, je nesmyslně velký," upozornil Mašek. Jako příklad problémů uvedl projekt rozšíření centrály ČSOB v pražských Radlicích nebo spalovnu v Plzni, kde byla stavba už třikrát zastavena. "Takových 80 procent energie musíme investovat do překonávání obtíží, které nám připravuje legislativa, zbylých 20 procent jde na stavění, což je málo. Úplně největší změna ale podle mě nastala až po vstupu do EU v roce 2004. Na prvním, druhém i třetím místě je nyní papír a až pak teprve nějaké řemeslo," doplnil generální ředitel firmy SMP CZ Martin Doksanský.