Powered by Smartsupp
Hledám střechu Hledám firmu Hledám radu Vizualizace střechy

Aktuality

Nová zelená úsporám minimálně zdvojnásobí počet pasivních domů

16. 6. 2014

Nová zelená úsporám minimálně zdvojnásobí počet pasivních domů, odhad Sdružení EPS ČR

Nová zelená úsporámZatímco informovanost o výhodách pasivních domů je podle tuzemského Sdružení EPS ČR na poměrně solidní úrovni, stále je jejich počet v České republice zanedbatelný. Podle odborníků je jich kolem 1 000, několik dalších stovek je ve výstavbě. Ačkoli dobře optimalizované pasivní domy vyjdou maximálně o 15 % dráž oproti těm běžným, cena je většinou právě to, co investory brzdí v rozhodnutí postavit si právě pasivní dům. To má změnit zejména dotační program Nová zelená úsporám určený na snižování energetické náročnosti rodinných domů. „Hlavní výhodou pasivního domu oproti klasické novostavbě nebo nezateplené nemovitosti je snížení nákladů na energie, velmi výrazné zlepšení vnitřního prostředí domu a zvýšení hodnoty domu na realitním trhu. Díky současné dotaci vyjdou v některých případech levněji než běžné domy,“shrnuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR a dodává: „Zvýšení počtu energeticky šetrných domů by mělo být v popředí zájmu nejen vytvářené státní energetické koncepce, ale i samotných majitelů nemovitostí s cílem snížit náklady na energie.“

Co je pasivní dům?

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na metr čtvereční obytné plochy za rok. Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa (pascal) oproti okolní atmosféře může dojít k infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za jednu hodinu. První pasivní dům byl v České republice postaven až okolo roku 2001. Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 kWh až 50 kWh na metr čtvereční obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční spotřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie.


Tabulka: Charakteristika pasivních a ostatních šetrných domů, Centrum pasivního domů

domy běžné v 70. a 80. letech současná novostavba nízkoenergetický dům pasivní dům nulový dům, dům s přebytkem tepla
charakteristika
zastaralá otopné soustava, zdroj tepla je velkým zdrojem emisí; větrá se pouhým otevřením oken, nezateplené, špatně izolující konstrukce, přetápí se
klasické vytápění pomocí plynového kotle o vysokém výkonu, větrání otevřením okna, konstrukce na úrovni požadavků normy
otopná soustava o nižším výkonu, využití obnovitelných zdrojů, dobře zateplené konstrukce,řízené větrání
řízené větrání s rekuperací tepla, vynikající parametry tepelné izolace, velmi těsné konstrukce
parametry min. na úrovni pasivního domu, velká plocha fotavoltaických panelů
potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2a)]
většinou nad 200 80 - 140 méně než 50 méně než 15 méně než 5

Výhody pasivního domu

Ilustrační foto, pasivní budova, administrativní budova Ostrava - Mariánské Hory
Obr.: Ilustrační foto

Základními pilíři pasivního domu jsou zejména dokonalá izolace, kvalitní okna a systém řízeného větrání s využitím rekuperace odpadního tepla v kombinaci s tepelným čerpadlem. „Roční náklady v platbách za energie jsou oproti klasickému rodinnému nezateplenému domu až 4-6krát menší,“ komentuje Zemene. V praxi to znamená, že majitel domů ušetří několik tisíc, které může investovat někam jinam. Ceny všech energií navíc dlouhodobě rostou, což znamená, že i úspory se budou postupem času dále zvyšovat. Výraznou výhodou je mimo jiné i zkrácení topné sezóny. Díky zateplení a řízenému větrání je v domě komfortní klima s příjemnými a stálými teplotami v zimě i v létě. Při řízeném větrání proudí do domu neustále čerstvý vzduch snižující koncentraci oxidu uhličitého, čímž se eliminuje množství vydýchaného vzduchu. Řízené větrání pomáhá také optimalizovat vlhkost, takže v obytných prostorech nedochází ke vzniku plísní či množení bakterií. Zateplení a kvalitní okna pak zajišťují dokonalé odhlučnění domu, což dotváří intimní a útulnou atmosféru. A právě na zateplení Češi nejčastěji vyhledávají pěnový polystyren, kterého se ve stavebnictví využije až 88 % roční spotřeby. „Za 50 let si tento materiál našel řadu příznivců. Nejčastěji se používá jako fasádní izolant,“říká Zemene.

Pohled do výstavby rodinných domů v roce 2013

V loňském roce bylo podle ČSÚ postaveno zhruba 12 490 rodinných domů, jen malá část z nich byla pasivních. I proto je pro investory vítané pokračování státního dotačního programu Nová zelená úsporám. Podle Centra pasivního domu přispěl program v první fázi (Zelená úsporám) celkem k výstavbě necelých 700 pasivních domů. V letošním roce se proto očekává, že se jejich počet minimálně zdvojnásobí. „Jedná se spíše o odborný odhad. Přesné počty domů postavené v pasivním standardu zatím nikdo neeviduje,“ dodává Zemene.

Stát nabízí téměř dvě miliardy korun k výstavbě energeticky šetrných budov

Pro zájemce je od 1. dubna nachystáno 1,9 miliardy korun, které ministerstvo životního prostředí připravilo pro tzv. druhou výzvu. Ta skončí vyčerpáním připravených dotací, nejpozději však na konci letošního října. O dotace je možné požádat ve třech oblastech – snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a „efektivní využití zdrojů energie“. Třetí oblast zahrnuje především výměnu kotlů, instalaci tepelných čerpadel či solárních systémů pro ohřev vody. Zájemci o novostavbu v pasivním standardu stejně jako majitelé stávajících domů, kteří chtějí požádat o dotaci na snížení energetické náročnosti svého domu, musí dobře zvážit nejen celkové náklady na projekt, ale například i tloušťku izolačního materiálu. Cílem dotačního programu je dosáhnout u výstavby a rekonstrukcí domů nejnižší energetické šetrnosti a nezávislosti na vnějších zdrojích. Proto je pokračování těchto podpůrných programů výraznou motivací pro zvýšení výstavby domů v energeticky požadovaném standardu.

Sdružení EPS ČR

Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie. Sdružení EPS ČR má 10 řádných členů, včetně zástupce Plastics Europe Brusel (www.plasticseurope.org). Čtyři výrobci tvarovek pro obalový průmysl jsou přidruženými členy a dále má sdružení 5 čestných členů. Sdružení pokrývá z 60 % český trh EPS. Roční obrat se pohybuje kolem 4,5 miliardy Kč při zpracování více než 50 tis. tun EPS. V posledních letech společnosti investovaly téměř 4 miliardy Kč do rozvoje a inovací. Zaměstnávají přes 1000 pracovníků. Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení EPS ČR je také členem EUMEPS, Evropského sdružení výrobců EPS. Více informací naleznete na www.epscr.cz.

Autor a zdroj článku: Sdružení EPS ČR, Ing. Pavel Zemene, Ph.D., tiskové zprávy
Sdružení EPS ČR, logo


Rubriky článků