Klempířské prvky

Klempířské, ozdobné prvky - seriál Péče o střechy historických budov

1. 11. 2014

Další součásti střechy (klempířské, ozdobné a jiné prvky)

a) Podobu střech značně ovlivňují i různé kovové, dřevěné a jiné prvky osazené ve střešní ploše nebo nad střechou. Některé z těchto prvků mohou být autentickou součástí historické střechy  a zasluhují péči a ochranu. Jde např. o běžné i ozdobné klempířské prvky (používané zejména v 19. a na počátku 20. století), jimiž jsou hrotnice, makovice, korouhvičky, kříže, ozdobné dřevěné konstrukce ve štítech apod. Citlivé opravě, případně doplnění zničené části, je třeba dát přednost před celkovou výměnou. Pokud jsou uvedené prvky zcela zničené a je nezbytné je vyměnit, je nutné dbát o zachování jejich autentické podoby, použít stejný materiál a způsob provedení. Při přípravě opravy nebo rekonstrukce střechy je vhodné posoudit možnost návratu ke staršímu provedení uvedených prvků, zjednodušených nebo zkomolených při předchozích opravách a úpravách. Jde např. o zjednodušení tvaru a členění klempířských prvků. Klempířským a  jiným střešním i nadstřešním prvkům bývá věnována menší pozornost než krytině, přestože mají pro celkový výraz střechy zásadní význam.

b) Tradiční řešení různých detailů a styku krytiny bez použití plechu je při řádném řemeslném provedení zcela funkční. Je však často nahrazováno nadměrným oplechováním, které podstatně narušuje výraz střech pokrytých vhodnou krytinou. Pro řešení styku krytiny s nerovným zdivem a kamennými články, pro izolaci kamenných žlabů, chrličů apod. lze použít tvárný olověný plech. V některých případech je možné použít i trvale pružné tmely.

c) Klempířské prvky by v zásadě měly být opatřeny nátěrem v odstínu střešní krytiny. Tato zásada však neplatí pro stavby, u kterých je použití nenatřených měděných, zinkových nebo jiných  prvků původní součástí kvalitního architektonického řešení střechy.

2. Úžlabí

a) Úžlabí střech krytých doškovou střechou, dřevěným šindelem a břidlicí byla dříve vykrývaná příslušnou krytinou, použitou na celé střešní ploše. Zcela nevhodné je oplechování úžlabí památek lidové architektury krytých doškovou krytinou. Tradičnímu vykrytí úžlabí skládanou krytinou je třeba dávat přednost i u střech se šindelovou a břidlicovou krytinou. Tuto zásadu samozřejmě nelze uplatňovat u staveb, u kterých chceme zachovat kvalitní architektonické řešení střechy z 19. století nebo z 1. poloviny 20. století.

b) I úžlabí střech s pálenou krytinou bývala dříve vykryta bez použití plechu. Tyto úpravy se dochovaly zcela výjimečně. Jsou mimořádně cennou památkou a je nezbytné jim věnovat mimořádnou péči. Zejména v německé oblasti bývaly ploché tašky (bobrovky) používány i pro vykrytí úžlabí. U střech krytých prejzy bývala úžlabí dříve provedena z pálených korýtek. V některých oblastech byla úžlabí střech s tzv. eternitovou krytinou vykryta eternitovými šablonami nebo zvláštními tvarovkami. Pokud se některá ze starších úprav úžlabí zachovala, je třeba ji  po podrobné dokumentaci dochovaného stavu obnovit, a co nejpřesněji dodržet původní způsob provedení. Pokud se zachovaly pouze pozůstatky uvedených úprav, je nutné podrobně je dokumentovat a uvážit možnost návratu ke staršímu stavu. Podkladem pro úpravu úžlabí bez použití plechu může být i vyobrazení staršího stavu. V ostatních případech je možné zachovat, nebo minimální nutné šírce obnovit oplechování úžlabí, které se již od 19. století stalo běžnou součástí střech, krytých pálenou krytinou. Tuto zásadu však nelze vztahovat na oblé přechody mezi dvěma střešními plochami (mělká úžlabí) běžně krytá skládanou pálenou krytinou (např. mezi střechami kostelní lodi a užšího presbytáře), úžlabí vikýřů apod.

c) Úžlabí mezi dvěma střechami s rovnoběžnými hřebeny a úžlabí mezi svislou stěnou a střechou k ní skloněnou mívají malý spád. Voda v nich bývala dříve odváděna dlabanými dřevěnými nebo kamennými žlaby. Dokumentace a obnova těchto jen vzácně dochovaných starších úprav.

Zdroj: Publikace Péče o střechy historických budov, opis - referát metodik NPÚ ÚP 2009/2010, NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV ústřední pracoviště, Odborné a metodické publikace, svazek 26

Autoři: Vojtech LÁSKA, Alfréd SCHUBERT. Miloš SOLAR, Josef ŠTULC

Pro Národní památkový ústav lektoroval: Prof. ing. arch. Karel Kibic, DrSc., Národní památkový ústav, územní odborná pracoviště