Okapové systémy - žlaby a svody

Odborníci radí: Okapy v zimě

23. 2. 2015

Propadlé a poškozené střechy, zničené okapy a římsy překvapí každou zimu řadu majitelů, kteří své domy před sněhem včas neochránili. Nejdůležitější je samotné řešení střechy, její spád a výběr vhodné střešní krytiny a samozřejmě prevence! Už při projektování střechy by se však mělo myslet i na výběr a množství vhodných bezpečnostních prvků dle dané klimatické oblasti. Při tání bývají nejvíce poškozeny okapy. Jak se bránit a jaké nejčastější problémy vás mohou v zimním období čekat, radí Marek Dítě, odborník z firmy Lindab.

1. Jak postupovat, když mám na střeše sníh a bojím se, že mi pokřiví okapy?

Pokud to je již v této fázi, lze pouze očekávat, že se tomu tak nestane, případně sníh ze střechy odstranit. Jakákoli opatření, která by zabránila deformaci podokapních žlabů vlivem sjíždějícího sněhu je zapotřebí provést dřív než se sníh na střeše objeví, nejlépe již v průběhu realizace stavby. Pokud nechceme, aby sníh ze střechy sjížděl ať už kvůli bezpečnému pohybu osob nebo z důvodu poničení podokapních žlabu, je nutné střechu zabezpečit pomocí sněhový zábran nejčastějí se používají sněhové zábrany trubkové, které se dle sněhové oblasti, sklonu střechy, a délky krovu rozmístí v jedné a více řadách po obvodu střechy.
Pokud nám sjíždějící sníh nevadí, a potřebujeme pouze zabránit poničení podokapních žlabů, lze použít systém zpevňujících háčků, které celý okap zpevní.
Dalším řešením je zapuštění okapového systému pod úroveň dráhy sjíždějícího sněhu, což lze provést pouze v některých případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech, pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém, který lze díky technologii stavebnicového systému snadno sestavit i demontovat.
V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran.

2. Jak z okapů dostat led, aby nepřetékaly?

Již při montáži okapového systému je nutné dbát na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže než je hrana zadní. Pokud nám v takto provedeném okapu zamrzne voda, tak při následném tání poteče směrem od fasády a zabráníme tak škodám, které by vznikly promáčením stěn.

3. Dá se nějak preventivně připravit na to, aby poškození okapů sněhem nehrozilo? Jaké prostředky existují a kolik za ně zaplatíme?

Řešením je umístit žlaby i svody hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Tato technologie montování se běžně využívá na horách, nelze ji však uplatnit zdaleka ve všech případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech, pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém, který lze díky technologii stavebnicového systému snadno sestavit i demontovat.
V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran. Např.Kompletní systém 2 tyčových protisněhových zábran na 6 m vyjde na 6958 Kč Lindab Protectline nebo 4252 Kč řada Lindab Safety.
Další možností je rozmrazovací systém. Sada na cca 12 m žlabů, dráty, čidla 220V, čidlo, zabudovaný - stojí kolem 2 500Kč

4. Jsou například nějaké další problémy, které mohou s okapy či jinými střešními prvky v zimě nastat?

Mezi dalšími problémy které se mohou vyskytnout a které souvisí se zamrznutím vody v okapovém systému, je prasknutí svodové roury.
Svodová roura praskne vlivem rozpínajícího se ledu a to většinou místě kde spojená (tzv. falc). Pro je vhodné osadit svodové roury falcem směrem od fasády, tak aby při následném tání sněhu, nedocházelo k zatékání na fasádu v místě porušeného svodu.

Na otázky odpovídal:
Marek Dítě | Produktový manažer Rainline, Topline, RdBX

www.lindab.cz  | www.lindab.com  

MAPA SNĚHOVÝCH OBLASTÍ V ČR:
* Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
Tato mapa sněhových oblastí je přílohou ČSN EN 1991-1-3/Z1, která určuje normové zatížení stavby sněhem.
Většina ČR se nachází v 1-4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7-2,0 kPa. V 8. oblasti určuje zatížení sněhem příslušný Hydrometeorologický ústav.

Zatížení dle ČSN 730035/Z3 (11/2006) ČSN EN 1991-1-3/Z1 (11/2006)

Při výpočtu únostnosti střechy je charakteristická hodnota upravena na návrhovou hodnotu v závislosti na tvaru a sklonu střechy, výšce budovy, expozice budovy v terénu. Návrhovou hodnotu při výpočtu ovlivní také materiálové (bezpečnostní koeficienty).

Tabulka která zobrazuje normové zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech podle normy ČSN EN 1991-1-3

Vhodný popis foto:
• Do 400 m n. m není třeba protisněhová ochrana. V oblastech mezi 600 a 900 m n. m je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se pak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu.
 
• Sněhové zábrany je důležité umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozrážeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy.

• Při výběru okapového systému v oblastech se značnými sněhovými srážkami a velkým výkyvem teplot je podstatná především pevnost. Nejlépe se hodí okapy z pozinkovaného plechu s bezúdržbovou úpravou. Použitelné jsou i měděné či titanzinkové, plastovým se však určitě vyhněte.

• Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Žlaby i svody se umísťují hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou tak chráněny před sesuvem sněhu. Další možností je rozmrazovací systém. Sada na cca 12 m žlabů - dráty, čidla 220V, čidlo, zabudovaný - stojí kolem 2 500Kč.

Další články z kategorie: Střešní žlaby, svody ZDE






autor: www.lindab.cz